Kryptodeprese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dno Kaspického moře leží značně hluboko pod hladinou moře, hladina jezera se však nachází 28 metrů pod úrovní moře, takže se na rozdíl od Bajkalu a Tanganiky nejedná o kryptodepresi.

Kryptodeprese je geomorfologický pojem, jímž se označuje taková část zemského povrchu, která leží níže než 0 m n. m. a je součástí dna vodní plochy (jezera), jejíž hladina je naopak nad úrovní hladiny oceánu. Jde v podstatě o proláklinu, která je zcela zatopena vodou.

Největší kryptodepresí na Zemi je Bajkal, nejhlubší jezero světa ležící v příkopové propadlině, (nejníže položené místo jeho dna má nadmořskou výšku −1186,5 m[1]). Velké kryptodeprese nalezneme i ve Velké příkopové propadlině v Africe (jezera Tanganika a Malawi).

Vznik velké části kryptodepresí je často spojen s činností ledovců. Příkladem jsou některá horská jezera (v Alpách např. Gardské jezero v Itálii) a řada jezer vzniklých činností pevninského ledovce (namátkou lze jmenovat největší evropská jezera – Ladožské, Oněžské, Vänern, Saimaa, v Asii např. jezero Tajmyr, v Severní Americe Velké Medvědí jezero, Hořejší jezero a další).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Jezero O'Higgins / San Martín má hladinu ve výšce 250 m n. m., maximální hloubka je 836 m. Dno je tedy na úrovni −586 m n. m. Jde tedy o kryptodepresi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. This CD. users.ugent.be [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.