Konstantin II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o římském císaři. Další významy jsou uvedeny na stránce Konstantin II. (rozcestník).
Konstantin II.
Portrét
Narození únor 316
Arles
Úmrtí duben 340 (ve věku 24 let)
Aquileia
Otec Konstantin I. Veliký
Matka Fausta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337340.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Arelate (dnešní Arles) jako nejstarší ze synů Konstantina Velikého a Fausty.[1] 1. března 317 se stal z otcovy vůle caesarem a ve věku sedmi let se zúčastnil tažení proti Sarmatům. V deseti letech byl formálně pověřen správou Galie[2] na místo svého popraveného nevlastního bratra Crispa. Podle nápisu pocházejícího patrně z roku 330 získal Konstantin II. titul Alamannicus, což by mohlo dokládat, že jeho vojevůdci dosáhli vítězství nad Alamany. V roce 332 působil jako velitel v průběhu otcovy kampaně proti Gótům. Někdy před rokem 335 se oženil, avšak jméno jeho manželky není známo. V letech bezprostředně před otcovou smrtí pobýval v Galii.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Konstantina Velikého 22. května 337 následovaly zmatky, během nichž vojsko vyvraždilo většinu mužských členů konstantinovské dynastie kromě Konstantinových synů. V září téhož roku se Konstantin II. setkal se svými bratry Constantiem II. a Constantem v Panonii,[3] kde byli vojáky společně provoláni za augusty. Každý z bratrů měl vládnout nad třetinou římské říše, přičemž Konstantinovi II. byly přiděleny do správy Galie, Británie a Hispánie. Obdobně jako jeho mladší bratři byl i Konstantin vychován jako křesťan. Brzy po uchopení moci se proto zapojil do sporu mezi různými křesťanskými směry. Západní část říše byla nakloněna zastáncům nicejského vyznání a vystupovala proti ariánům. Konstantin II. proto osvobodil z vyhnanství biskupa Athanasia, jemuž povolil návrat do Alexandrie. Tento čin vyvolal napětí ve vztazích mezi Konstantinem II. a Constantiem II., který podporoval ariánství.

Konstantin II. si nárokoval postavení staršího z augustů (senior Augustus) a vystupoval jako poručník mladšího Constanta, který vládl v Itálii. Mezi oběma bratry ale brzy vypukl otevřený konflikt. V roce 340 se Konstantin II. pokusil bratra sesadit a vytáhl v čele silného vojska do Itálie. V bitvě nedaleko města Aquileia byl však přepaden ze zálohy a zabit.[4] Vítězný Constans poté ovládl celé území, které předtím náleželo Konstantinovi II.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zosimos 2, 39, 1 zpochybňuje, že Fausta byla jeho matkou; nejistotu podporuje i fakt, že mezi narozením Konstantina II. a Constantia II. uplynul jen krátký čas.
  2. Eusebios z Kaisareie 4, 51.
  3. Iulianus, Oratio 1, 19a, Libanios, Oratio 59, 75.
  4. Hieronymus, Chronicon 235a; Chronica minora 1, 236; Epitome de Caesaribus 41, 21; Sókratés Scholastikos, Historia ecclesiastica 2, 5; Zonaras 13, 5.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constantine II (emperor) na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLECKMANN, Bruno, Der Bürgerkrieg zwischen Constantin II. und Constans (340 v. Chr.), Historia 52/2003, s. 225–250.
  • ČEŠKA, Josef, Zánik antického světa, Praha : Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-386-8
  • GRANT, Michael, Římští císařové, Praha : BB art, 2002. ISBN 80-7257-731-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Konstantin I.
Znak z doby nástupu Římský císař
337340
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Constantius II. a Constans