Jindřiška Hušková-Flajšhansová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Jindřiška Hušková-Flajšhansová
Rodné jméno Jindřiška Flajšhansová
Narození 12. února 1898
Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. září 1980 (ve věku 82 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagožka, knihovnice
Národnost česká
Alma mater Univerzita Karlova
Manžel(ka) Karol Hušek
Rodiče Václav Flajšhans, Jindřiška Flajšhansová
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřiška Hušková-Flajšhansová[1] (12. února 1898 Praha-Vinohrady[2]7. září 1980 Bratislava) byla česká vědkyně, filoložka, knihovnice, pedagožka, spisovatelka a překladatelka, publikující i ve slovenském a rumunském jazyce.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Jindřišky Flajšhansové byli PhDr. Václav Flajšhans lingvista a literární historik a Jindřiška Flajšhansová-Kakšová učitelka a publicistka, svatbu měli 21. 4. 1894. Měla dva bratry: Václava Flajšhanse (29. 2. 1896) a PhDr. Jana Flajšhanse (14. 7. 1901). Manželem Jindřišky byl Karol Hušek, člen československého Národního shromáždění, novinář a politik slovenské národnosti.

Jindřiška Hušková-Flajšhansová vystudovala gymnázium Minerva, poté vysokou školu v Bukurešti a roku 1921 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (FFUK) – rigorózní zkoušky z romanistické filologie, dějin moderních literatur a z filozofie.[3]

V letech 1921–1939 pracovala v Univerzitní knihovně v Bratislavě, v letech 1939–1950 vedla Ústřední knihovnu Slovenskej vysokej školy technickej. Přispěla ke zřízení studia slovenského knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Roku 1922 se stala externí lektorkou rumunského jazyka a literatury na Univerzitě Komenského, roku 1953 byla jmenována řádnou lektorkou. Věnovala se studiu rumunské lingvistiky a dramatu, překladům rumunské beletrie a pedagogické práci. Na Univerzitě Komenského získala titul docentky (1955) a  mimořádné profesorky (1968).

Byla spoluautorkou Dejín svetovej literatúry (1963). Odborné studie z oblasti rumunské lingvistiky publikovala v časopisech Jazykovědný časopis, Zborník Filozofickej fakulty UK – Philologica, rumunském Datine, Od roku 1915 přispívala do Ženských listů, Proudů, rumunských periodik Conteporanul, Ateneo, Secolul XX aj.

V letech 1922–1937 působila jako divadelní kritička a referentka Slovenského denníka v Bratislavě. Věnovala se spolkové činnosti: byla členka výboru bratislavského klubu Ženskej národnej rady, tajemnice Čs.-rumunského spolku, předsedkyně Združenia vysokoškolsky vzdelaných žien, místopředsedkyně Zväzu slovenských knihovníkov, členka Živeny, členka předsednictva Ústredného výboru (ÚV) Zväzu slovenských žien.

Za svou celoživotní činnost obdržela vyznamenání: roku 1968 zlatou medaili Univerzity Komenského, roku 1973 zlatou medaili ÚV Zväzu slovenských žien.[4] V Bratislavě bydlela na adrese Kempelenova 1.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Rumuni, jich kulturní minulost a přítomnost se zvláštním zřetelem ke stykům se Slovany: přednáška, proslovená na Univerzitě Komenského v Bratislavě dne 19. ledna 1922 – Bratislava: 1922
  • Rumunští prosaikové v rámci jednotlivých literárních škol: s ukázkami – Praha: Česká grafická unie, 1927
  • Rumunské písemnictví poválečné – Bratislava: s. n., 1930
  • Moderní rumunské drama – Praha: Orbis, 1934
  • Slováci v Rumunsku – 1935[4]
  • Slovensko-rumunské priateľské styky v minulosti – IN: Slováci a Rumuni. Bratislava: Roľnícka osveta, Zemedelské Muzeum, 1935, č. 1. s. 18–51[4]
  • Slováci a RumuniMilan Hodža a Jindra Hušková-Flajšhansová; úvod Jozef Lettrich. Bratislava: Roľnícka osveta, 1936
  • Konverzačná príručka rumunčinyAntonín Křečan, Jiří Staca, Jindra Hušková; rumunsko-slovenský slovník pripravil Vladimír Halenár. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1961

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Lukullova třešeň a jiné rumunské novely – Praha: Jos. R. Vilímek, 1926
  • Mistr Manole = (Mestrerul Manole): hra o třech jednáních – Octavian Goga; z rumunštiny přeložily Helena Langová a Jindra Hušková-Flajšhansová. Bratislava: Universum, 1935
  • Burina: Hra v 3 dejstvách – Aurel Baranga. Martin: Matica slovenská, 1952
  • Cesta bez prachu. Sv. 2 – Petru Dumitriu. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1952
  • Výber z dielaIon Luca Caragiale; úvodnú štúdiu, poznámky napísala a diel 1 preložila Jindra Hušková; diel 2 preložil Ladislav Floreán. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1954
  • Sicílska hra: lyrický žart v 3 dejstvách – Aurel Baranga. Bratislava: Slovenské divadelné a literárne zastupiteľstvo, 1961
  • Som bosýZaharia Stancu; ilustroval Stanislav Dusík. Bratislava: Smena, 1975 — Bratislava: Tatran, 1981
  • Vlčí ostrovMihail Sadoveanu; z rumunského originálu preložili Libuša Vajdová, Jindra Hušková a Peter Kopecký; doslov a chronol. napísala Libuša Vajdová. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1983

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 160. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 
  3. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV. (1917–1921). is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 
  4. a b c VALKOVÁ, Lucia. Jindřiška Hušková-Flajšhansová – Ženy ve vědě do roku 1945. albina.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindra Hušková-Flajšhansová şi corespondenţii sĂi româniJordan Datsu; ediţie îngrijitĂ, introducere şi tabel cronologic de Libuša Vajdová; Cuvînt înainte de Iordan Datcu. Bucuresţi: Editura Minerva, 1991
  • Literárna pozostalosť Jindry Huškovej-Flajšhansovej a jej význam pre slovenskú rumunistiku. Vajdová, Libuša. Literárny archív 34/97, (1999,) s. 112–143
  • Píšící Minervy: vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky. Libuše Heczková. Vyd. 1. V Praze: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2009. 402 s. (Mnemosyne; sv. 1) ISBN 978-80-7308-282-6
  • Hušková, Jindra [1898–1980], Hušek, Karol (1891–1972), Flajšhans, Václav (1866–1950), Gall, Ivan (vl. m. Jan Halla) (1885–1955) – [Sprac.]: Rakúsová, Amália. Martin, MS 1993,. Inventár rukopisov Archívu literatúry a umenia Matice slovenskej 21. Fondy 139–151. Martin, MS <1993> s. 37–150. [Písomná pozostalosť, sign. č. 150.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]