Richenza Lotrinská

Blahoslavená; Richenza Lotrinská
	Portrét
královna
Svátek	21. března
Rodiče	Ezzo Lotrinský a Matylda Saská
Místo pohřbení	St. Maria ad Gradus (do 1817); Katedrála svatého Petra v Kolíně nad Rýnem (od 1817)
Vyznání	katolická církev
Úřady	polská královna
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	koruna, královská roucha
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richenza Lotrinská
	Polská královna
	Richenza Lotrinská (katedrála v Kolíně)
Korunovace	1025
Narození	asi 995/1000
Úmrtí	21. březen 1063; Saalfeld
Pohřbena	Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)
Předchůdce	Oda Míšeňská
Nástupce	Dobroněga Kyjevská
Manžel	Měšek II. Lambert
Manželkou panovníka	1025–1034
Potomci	Kazimír I. Obnovitel, Ryksa Polská, Gertruda Polská
Otec	Ezzo Lotrinský
Matka	Matylda Saská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Richenza Lotrinská také Rixa, Ryksa, Richeza (polsky Rycheza Lotaryńska; asi 995/1000^? – 21. březen 1063, Saalfeld) byla německá šlechtična, polská kněžna a královna jako manželka Měška II. Po svržení svého manžela z trůnu v roce 1031 se vrátila do Německa, kde se stala jeptiškou. Jejím otcem byl Ezzo Lotrinský a matkou Matylda, dcera císaře Oty II. Byla tak sestra císaře Oty III.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zřejmě už v roce 1000 během kongresu v Hnězdně se Boleslav Chrabrý a císař Ota III. dohodli o otužení vzájemných vztahů prostřednictvím manželství. Ota III. neměl potomky, a tak se nevěsta pro Boleslavova syna Měška vybírala ze sedmi dcer Otovy sestry Matyldy, jediné, které se vdala a porodila děti. Vybrána byla ta nejstarší z Otových neteří, Richenza. Ota III. však nečekaně zemřel v roce 1002 a politika Svaté říše římské se přeorientovala. Sňatek byl tedy odložen až do roku 1012, kdy si Boleslav Chrabrý vyžádal tento sňatek a poslal svého syna do Německa s dary pro nevěstinu rodinu. Císař Jindřich II. v Merseburgu uzavřel dočasný mír s Polskem a zde se také uskutečnila svatba Měška a Richenzy, na které byli hosty jak císař, tak Boleslav Chrabrý.

Boleslav Chrabrý zemřel 17. června 1025. O šest měsíců později byli na Štědrý den v Hvězdně Měšek II. a jeho manželka korunováni polským králem a královnou. V roce 1031 byl Měšek II. donucen utéct z Polska do Čech, kde byl uvězněn. Polským knížetem se stal Měškův nevlastní bratr Bezprym.

Brauweilerská kronika naznačuje, že Richenza a její děti tehdy utekly do Německa i polskými korunovačními klenoty, které předala císaři Konrádovi II. a hrála důležitou roli při sjednání míru mezi Polskem a Svatou říší římskou. Novodobí historici tyto fakta však nepokládají za věrohodná.

Richenza a Měšek se již nesetkali, podle některých zdrojů byli buď oficiálně rozvedeni nebo žili odděleně. Poté, co byl Bezprym v roce 1032 zavražděn, se Měšek II. vrátil do Polska, ale byl nucen zemi rozdělit na tři části - jedné vládl on sám, druhé jeho bratr Ota a třetí jeho bratranec Dytryk. O rok později, v roce 1033, Měšek znovu zemi sjednotil pod svou vládou, když byl Ota zabit a Dytryk vykázán z Polska. V červenci 1034 však Měšek náhle zemřel, zřejmě byl zavražděn.

Syn Richenzy a Měška Kazimír se do Polska vrátil až v roce 1037. Richenza se zřejmě do Polska odebrala společně s ním, ačkoliv tento fakt je předmětem debat mezi historiky. Vzpoura šlechty je však oba brzy donutila znovu utéct a Richenza se už poté do Polska nevrátila. Usadila se v německém Saalfeldu, s dovolením císaře se stála nazývala polskou královnou a vedla polskou opozici, která v roce 1039 jejímu synovi pomohla získat polský trůn. Zemřela 21. března 1063 tamtéž a v rozporu se svým přáním byla pohřbena v kolínském kostele Panny Marie. Roku 1816 byly její ostatky přeneseny do katedrály sv. Petra v Kolíně nad Rýnem.

Katolickou církví je uctívána jako blahoslavená a její svátek je slaven 21. března.