Heinrich Lauterbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heinrich Lauterbach
Narození 2. března 1893
Vratislav
Úmrtí 16. března 1973 (ve věku 80 let)
Biberach an der Riß
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Lauterbach (2. března 1893, Vratislav16. března 1973, Biberach an der Riß) byl německý architekt a teoretik architektury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Lauterbach pocházel ze středostavovské rodiny, jeho otec byl obchodníkem se dřevem a vlastnil lesy a pily v Polsku, Haliči a Maďarsku (tehdejší Rakousko-Uhersko), dědeček z matčiny strany byl majitelem hotelu Royal v Berlíně na Unter den Linden. Ve věku 14 let se Heinrich Lauterbach setkal s architektem Hansem Poelzigem, tehdejším ředitelem vratislavské Akademie výtvarných umění. Heinrich Lauterbach navštěvoval v letech 1900–1911 gymnázium ve Vratislavi. Po jeho absolvování studoval u Theodora von Gosen, který vedl třídu sochařů na vratislavské Akademii výtvarných umění. Během léta prohluboval své dovednosti v kreslení a akvarelu pod vedením Siegfrieda Härtela. Před svou vojenskou službou v první světové válce navštěvoval technickou univerzitu v Darmstadtu. Na technické univerzitě v Drážďanech v roce 1920 absolvoval státní zkouškou společně s Martinem Dülferem (také rodilým Vratislavanem), který se stal kolem roku 1900 jedním z průkopníků secese. V Berlíně pak pokračoval ve studiích pod vedením Hanse Poelziga.[1][2]

Po několika letech "na zkušené" v zahraničí vedl Lauterbach mimo jiné stavbu budovy obchodní komory v Opolí v Polsku. Postavil tam také atelier pro portrétního fotografa Maxe Glauera. V roce 1925 začal Lauterbach pracovat jako nezávislý architekt ve Vratislavi. V letech 1928/1929 zde postavil bytový blok. Byl zodpovědný za přestavbu Vratislavské obchodní komory a rozšíření o velký burzovní sál. Od roku 1926 vedl slezskou pobočku Deutscher Werkbund (Svaz německého díla, obdoba Svazu československého díla). Zde se zasadil zejména o prosazování myšlenek hnutí Neues Bauen (moderna). Jeho kolegoy zde byli Hans Scharoun a Adolf Rading, kteří oba, jako později Lauterbach, učili na vratislavské umělecké akademii. Svazem organizovaná výstava "Wohnung und Werkraum", zkráceně WUWA, kterou Lauterbach připravil a organizoval a která se konala ve Vratislavi v roce 1929, ho proslavila po celé zemi. Jednalo se o výstavní kolonii funkcionalistických vil, podobnou zástavbě v Praze na Babě.[3] V roce 1930 se Lauterbach přestěhoval do jednoho ze svých řadových domů realizovaného v rámci WUWA. V sousedním domě žil malíř Oskar Schlemmer, se kterým se Lauterbach přátelil. Setkával se také pravidelně s ředitelem vratislavské akademie Oskarem Mollem a malíři Otto Muellerem a Carlo Mensem. Od roku 1930 do roku 1932 působil Lauterbach jako vyučující na Akademii výtvarných umění ve Vratislavi. Díky publikování svých prací dostal zakázky také v Čechách a Dalmácii, kde také v roce 1935 dočasně žil. Od roku 1940 do roku 1945 musel vykonávat vojenskou službu. Po působení na Technické univerzitě ve Stuttgartu (1947–1950) se Heinrich Lauterbach stal v roce 1950 profesorem architektury na Státní akademii výtvarných umění (Werkakademie) v Kasselu. Od roku 1955 byl řádným členem Berlínské akademie umění. V roce 1958 ukončil své působení v Kasselu, kde ho dnes připomíná ulice Heinrich-Lauterbach-Straße. Lauterbach se v roce 1960 přestěhoval do Biberachu an der Riss a věnoval se tam rozšiřování díla architekta Huga Haringa, který byl tamějším rodákem. V roce 1973 zde Lauterbach ve věku 80 let zemřel.[1][2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Inspirován výstavou WUWA požádal jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek s manželkou Heinricha Lauterbacha o stavbu rodinné vily v podobně střídném, funkcionalistickém stylu.[4] Vila stojí na svahu nad jabloneckou přehradní nádrží, kde byla zbudována v letech 1930–1931. Zaujme především nautickými motivy (horizontální linie, obliny), podobně jako liberecká vila navržená architektem Thilo Schoderem.[3]

Na hudebním večírku u Háskových se rozhodl zadat stavbu svého rodinného domu Lauterbachovi také doktor Friedrich Schmelowski.[4] Tento dům stojí asi 300 metrů nad jabloneckým divadlem, v oblasti převážně secesní zástavby. Vila je rovněž ve funkcionalistickém stylu, s pro Lauterbacha typickými dynamickými prvky odkazujícími na tematiku lodí.[3] Konstrukce domu byla na svou dobu (1931–32) velmi pokroková, základem byl ocelový skelet, vyplněný sendvičovým zdivem (podobně jako u známější vily Tugendhat). Kromě domu samotného byla součástí Lauterbachova návrhu také zahrada a její oplocení.[5]

Další země[editovat | editovat zdroj]

  • 1925–1926: zámek pro hraběte Strachwitze v Kadłubu (Horní Slezsko)
  • 1926: fotografické studio Max Glauer v Opolí
  • 1925–1926: bytová a administrativní budova L. Kampmeyer GmbH ve Vratislavi
  • 1926–1927: bytový dům Einbaumstraße 8 ve Vratislavi
  • 1926–1928: vícegenerační rezidenční zástavba ve Vratislavi
  • 1928: rekonstrukce burzy ve Vratislavi
  • 1929: rodinný dům 35 v rámci výstavy WUWA ve Vratislavi
  • 1929: řadové rodinné domy 15, 14, 15 na WUWA ve Vratislavi
  • 1934: bytový dům Dr. Jünglinga v Opoli
  • 1935: bytový dům pro H. Regenhart-Zimdina v Dubrovníku
  • 1936: dům pro D. Scholze v Steinseiffenu
  • 1937: hospoda "Stammhaus Kipke" ve Vratislavi, Wachtplatz
  • 1938: dům pro H. L. Nesselgrunda v hrabství Glatz
  • 1949–1950: experimentální ubytování pro uprchlíky v Crailsheimu
  • 1951: přízemní zahradní domek na výstavním veletrhu Constructa v Hannoveru
  • 1952: bytový dům Dr. Kühnera v Kassel-Bad Wilhelmshöhe
  • 1954–1955: zařízení bytového domu pro K. Hocha v Eschwege
  • 1954–1956: ubytovna pro mládež v Marburgu
  • 1956–1958: rozšíření pro speciální třídy Melanchthon-Schule Steinatal (Hesensko) (spolu s Friedhelm Reckmann)
  • 1961–1965: studentská ubytovna Melanchthon-Schule Steinatal (Hesensko)

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 doputovala do Jablonce nad Nisou putovní výstava Heinrich Lauterbach. Architekt vratislavského modernismu.[6] Výstava putovala po všech městech, kde stojí Lauterbachovy budovy.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Lauterbach na německé Wikipedii.

  1. a b Architekt Heinrich Lauterbach [online]. slavnevily.cz [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  2. a b Heinrich Lauterbach [online]. jablonec-gablonz.net [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  3. a b c LUKEŠ, Zdeněk. Funkcionalistický klenot na svažitém pozemku v Jablonci. Lidovky.cz [online]. 2013-07-04 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  4. a b c TRDLA, Martin. Heinrich Lauterbach - velký architekt, na kterého málem zapomněli. iDNES.cz [online]. 2014-04-05 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  5. ZEMAN, Jaroslav. Schmelowského vila v Jablonci nad Nisou [online]. Asb-portal.cz, 2008-12-29 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  6. Heinrich Lauterbach. Architekt vratislavského modernismu [online]. Kabinetarchitektury.cz, 2014-03-28 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.