William Stern

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Stern
portrét
Narození29. dubna 1871
Berlín
Úmrtí27. března 1938 (ve věku 66 let)
Durham
Alma materHumboldtova univerzita
Povolánípsycholog, spisovatel a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléHamburská univerzita
Dukeova univerzita
Vratislavská univerzita
ChoťClara Stern
DětiHilde Marchwitza
Günther Anders
Eva Michaelis-Stern
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Luis Stern (29. dubna 187127. března 1938) byl americký psycholog a filozof německého původu, profesor psychologie. Založil diferenciální psychologii, zabýval se dětskou psychologií, byl spoluzakladatelem personalistické psychologie a je autorem myšlenky inteligenčního kvocientu (který definoval jako podíl mentálního věku a věku chronologického, oproti v současnosti častěji používanému konceptu deviačního IQ).

Během svého života publikoval několik testů inteligence a podílel se na testech army alfa a army beta, používaných pro výběr důstojníků během první světové války. Šlo o první masové nasazení inteligenčních testů – první byl pro gramotné, druhý pro negramotné adepty.

Jeho syn Günther Anders se stal známým filozofem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Berlíně v rodině židovského původu. Jeho děd Sigismund Stern (1812-1867) byl filozof, Sternův synovec Walter Benjamin byl filozofem též.

Stern vystudoval psychologii na Berlínské univerzitě (nastoupil v roce 1888) pod dohledem Hermanna Ebbinghause a v roce 1893 získal titul Ph.D. Mezi roky 1897 a 1916 přednášel na Vratislavské univerzitě. V této době spolu se svým přítelem Otto Lipmannem (1880-1933) založil institut aplikované psychologie, který Lipmann provozoval do roku 1930, kdy jej musel uzavřít z finančních důvodů.[1]

Od roku 1916 zastával pozici profesora psychologie na univerzitě v Hamburku, kde v roce 1923 spojil síly s Gordonem Allportem, než byl v roce 1933 nucen prchnout do Nizozemska před nacistickým režimem. Později přesídlil do USA, kde se stal profesorem na Dukeově univerzitě až do roku 1938, kdy zemřel na infarkt.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. T. LAMIELL, James. Beyond Individual and Group Differences: Human Individuality, Scientific Psychology, and William Stern's Critical Personalism. [s.l.]: SAGE Publications, 2003. 360 s. Dostupné online. ISBN 0761921729, ISBN 9780761921721. Kapitola Introduction: A Lost Star, s. 8. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]