Vratislavská univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislavská univerzita
Uniwersytet Wrocławski
latinsky Universitas Wratislaviensis

Logo

hlavní budova Vratislavské univerzity
Zkratka UWr
Rok založení 1702
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor (seznam) prof. dr hab. Marek Bojarski[1]
Kvestor mgr. Jadwiga Gizowska[2]
Kancléř mgr. Ryszard Żukowski [2]
Prorektor pro rozvoj prof. dr hab. Robert Olkiewicz[1]
Prorektor pro vědu a zahraniční vztahy prof. dr hab. Adam Jezierski[1]
Prorektor pro vzdělávání dr hab. Karol Kiczka, prof. nadzw. UWr[1]
Prorektor pro studenty dr hab. Grzegorz Hryciuk, prof. nadzw. UWr[1]
Předseda akademického senátu prof. dr hab. Marek Bojarski[3]
Další informace
Počet fakult 5
Sídlo Vratislav
Zeměpisné souřadnice
http://www.uni.wroc.pl/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kampus Koszarowa

Vratislavská univerzita (polsky Uniwersytet Wrocławski; anglicky University of Wrocław; německy Universität Breslau; latinsky Universitas Wratislaviensis) je veřejná univerzita, která se nachází v polské Vratislavi. Byla založena v roce 1702 a je jednou z nejstarších vysokých škol ve střední Evropě. Po celou svou historii až do konce druhé světové války a následujících územních změnách v tehdejším Polsku, byla jedním z hlavních vzdělávacích center v německy mluvící části Evropy. V poválečném období pomáhali akademici z okolních univerzit – obzvláště pak z Univerzity Jana Kazimierze ve Lvově – při obnově univerzitních budov a znovuzavedení výuky na Vratislavské univerzitě. První dny vyučování tehdy dokonce probíhaly v učebnách s rozbitými okny.[4]

V současné době jde o největší univerzitu v Dolním Slezsku. Od roku 1945 ji absolvovalo více než 100 000 studentů včetně asi 1 900 výzkumných pracovníků. Někteří získali významná ocenění za rozvoj vědy a školství.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Leopoldina[editovat | editovat zdroj]

O Německé akademii věd pojednává článek Německá akademie věd Leopoldina.

Nejstarší zmínka o univerzitě ve Vratislavi se nachází v zakládací listině školy Generale litterarum Gymnasium podepsané českým a uherským králem Vladislavem Jagellonským 20. února 1505. Novou akademickou instituci ve městě však papež Julius II. z politických důvodů zamítl.[4] Svou roli mohly také sehrát četné spory a nevraživost ze strany krakovské Jagellonské univerzity. První úspěšná zakládací listina, známá jako Aurea bulla fundationis Universitatis, byla podepsána až o dvě století později – 1. října 1702 císařem Leopoldem I.[4]

Předcházející zařízení, která existovala do roku 1638, byla přeměněna na jezuitskou školu a nakonec, za podpory Jezuitů a slezského druhého tajemníka Johana Adriana von Plencken, byla císařem roku 1702 přetvořena na filozofickou a katolicko-teologickou univerzitu s názvem Leopoldina. Škola byla otevřena 15. listopadu 1702 a Johann Adrian von Plencken se stal jejím prvním kancléřem. Jako katolická instituce sloužila univerzita v protestantské Vratislavi jako nástroj slezské protireformace. Po přičlenění Slezska k Prusku v roce 1742, ztratila svůj ideologický ráz, ale nadále zůstala náboženskou institucí pro vzdělávání pruského katolického duchovenstva.

Slezská univerzita Fridricha Viléma[editovat | editovat zdroj]

Po porážce Pruska Napoleonovými vojsky a následné reorganizaci pruského státu došlo 3. srpna 1811 ke sloučení akademie s protestantskou Evropskou univerzitou Viadrina, která dříve sídlila ve Frankfurtu nad Odrou. Sloučená škola dostala jméno Slezská univerzita Fridricha Viléma ve Vratislavi (německy Schlesische Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau) a skládala se z celkem pěti fakult – filozofické, lékařské, právnické, protestantské teologickékatolické teologické.

Univerzitní knihovna

S univerzitou byly propojeny tři teologické semináře dále pak filologický, dějepisný, matematicko-fyzikální, státoprávní a vědecký seminář a semináře pro germánskou, románskouanglickou filologii. Roku 1842 byla na univerzitě založena katedra slovanských studií. Škola v té době měla dvanáct různých vědeckých institutů, šest klinických center a tři sbírky. Roku 1811 byl do univerzity začleněn zemědělský institut s deseti učiteli a čtyřiačtyřiceti studenty. Jeho součástí byl také veterinární a technologický ústav. V roce 1884 navštěvovalo univerzitu 1 481 studentů.

Roku 1885 bylo součástí univerzitní knihovny celkem více než 400 000 svazků. Mezi nimi bylo 2 400 prvotisků a 2 840 rukopisů. Díla pocházela z knihoven bývalých univerzit ve Frankfurtu a Vratislavi a ze zrušených klášterů, ale také z orientálních sbírek Bibliotheca Habichtiana a akademického Leseinstitutu.

Vratislavská univerzita navíc vlastnila observatoř, pětihektarovou botanickou a od roku 1862 zoologickou zahradu, botanické a historické muzeum. Dále byly její součástí četné biologické, chemické a fyzikální sbírky, chemická laboratoř, mineralogickýanatomický institut, klinické laboratoře, galerie zejména děl německých autorů (hlavně z kostelůklášterů) nebo muzeum slezských starožitností.

Plastika skřítka v botanické zahradě

Ke konci 19. století vyučovaly na Vratislavské univerzitě některé významné osobnosti své doby – mimo jiné matematik Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, jeden ze zakladatelů bakteriologie, Ferdinand Julius Cohn nebo fyzik Gustav Kirchhoff. Podle profesora historie Henryka Barycze tvořila v akademickém roce 1813/14 většinu studentstva polská mládež.[5] Všichni studenti – polští, němečtížidovští – si zakládali vlastní bratrstva. Za příklady polských bratrstev si můžeme vzít spolky PoloniaConcordia. Jednou z organizací polských studentů byla i větev tělovýchovné jednoty Sokol. Židovští studenti založili bratrstva Viadrina (1886) a Unie studentů (1889). Jeden z nejstarších studentských spolků v Německu byla Teutonia, založená roku 1817. Bylo to pouhé dva roky po vzniku vůbec prvního studentského spolku v Německu (Urburschenschaft na Jenské univerzitě). Všechna polská bratrstva byla na přelomu 19. a 20. století rozpuštěna profesorem Felixem Dahnem.[6] V roce 1913 pak pruské vedení prosadilo četná nařízení, která omezila počet židovských studentů z neněmecky mluvící východní Evropy (takzvaných Ostjuden), kteří mohli studovat v Německu, na 900. Na Vratislavské univerzitě jich mohlo zůstat 100.[7]

Jsme hluboce přesvědčeni o tom, že žádný [další] Polák již nikdy nepřekročí práh této univerzity.[8]
— Oficiální prohlášení univerzity k vyloučení polských studentů

Po příklonu Německanacismu byla touto ideologií nakažena i Vratislavská univerzita. NSDAP používala fyzické násilí proti polským studentům za to, že mluvili polsky,[9] v roce 1939 byli všichni polští studenti ze školy vyloučeni. Ve stejném roce pracoval Walter Kuhn (specialista na Ostforschung) se skupinou německých vyučujících na vědecké tezi, která by historicky ospravedlňovala „plán na masovou deportaci do východních území“. Během druhé světové války pak byly vypracovány jiné projekty na vytváření důkazů pro ospravedlnění anexe polských území Německem nebo představení KrakovaLublinu jako německých měst.[10]

Vratislavská univerzita[editovat | editovat zdroj]

Po obléhání Vratislavi bylo město v roce 1945 obsazeno Rudou armádou. Většina německých obyvatel následně Vratislav opustila nebo byla vyhnána a město se stalo součástí Polské republiky. Po poválečném určení polských hranic byla celá lvovská Univerzita Jana Kazimierze (včetně knihovny, Ossolinea, všech zaměstnanců a jejich majetku) přesunuta z oblasti Kres do Vratislavi. Celý tento přesun byl nutný proto, že se Lvov stal součástí Ukrajiny.[11] Mnoho univerzitních budov však bylo poškozeno. Část univerzitní knihovny byla spálena Rudou armádou 10. května 1945, tedy čtyři dny poté, co se němečtí obránci města vzdali.

Koncem května 1945 přijeli do Vratislavi polští akademici, převzali správu nad budovami a začali s jejich obnovou. Uvádí se, že došlo ke zničení až 70 % univerzitních budov. Došlo k urychlenému opravení některých menších budov a byl sestaven sbor učitelů, kteří většinou přišli z předválečné Univerzity Jana Kazimierze a Univerzity Štěpána Báthoryho ve Vilniusu.[12]

Rozhodnutím Státní národní rady ze dne 24. srpna 1945 byla Vratislavská univerzita znovuzaložena jako státní škola. První přednášku vedl 15. září 1945 mikrobiologsérolog Ludwik Hirszfeld. Od roku 1952 do roku 1989 nesla univerzita jméno polského prezidenta Bolesława Bieruta.

V roce 2002 oslavila Vratislavská univerzita tři sta let od svého založení.

Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Nobelovy ceny[editovat | editovat zdroj]

Erwin Schrödinger

Významní studenti a profesoři[editovat | editovat zdroj]

J. E. Purkyně od Jana Vilímka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku University of Wrocław na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Władze rektorskie [online]. Vratislav: Vratislavská univerzita, 2010-01-05, rev. 2012-08-30, [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b Kanclerz i zastępcy [online]. Vratislav: Vratislavská univerzita, 2009-07-28, rev. 2013-05-07, [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. (polsky) 
  3. Senat w kadencji 2012-2016 [online]. Vratislav: Vratislavská univerzita, 2011-09-27, rev. 2014-10-27, [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. (polsky) 
  4. a b c d Małgorzata Porada. Od jezuickiej Leopoldiny do polskiego Uniwersytetu Wrocławskiego [online]. Vratislav: 2009-07-27, rev. 2014-11-03, [cit. 2014-11-15]. Zdroj článku: T. Kulak, M. Pater, W. Wrzesiński, Historia Uniwersytetu Wrocławskiego 1702-2002, Wrocław 2002 Cztery Początki. Dokumenty Fundacyjne Uniwersytetu Wrocławskiego, red. T. Żerelik, Wrocław 2002. Dostupné online. (polsky) 
  5. WRZESIŃSKI, Wojciech. Studia nad przeszłością i dniem dzisiejszym Uniwersytetu Wrocławskiego. Varšava : Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1989. 351 s. Dostupné online. ISBN 8301083905, ISBN 9788301083908. S. 9. (polsky)  
  6. DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Microcosm: A Portrait of a Central European City. New York : Random House, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 144811408X, ISBN 9781448114085. S. 334, 336. (anglicky)  
  7. DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Microcosm: A Portrait of a Central European City. New York : Random House, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 144811408X, ISBN 9781448114085. S. 337. (anglicky)  
  8. DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Microcosm: A Portrait of a Central European City. New York : Random House, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 144811408X, ISBN 9781448114085. S. 394. (anglicky)  
  9. DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Microcosm: A Portrait of a Central European City. New York : Random House, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 144811408X, ISBN 9781448114085. S. 393. (anglicky)  
  10. DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Microcosm: A Portrait of a Central European City. New York : Random House, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 144811408X, ISBN 9781448114085. S. 389, 390. (anglicky)  
  11. DAVIES, Norman. God's Playground: A History of Poland : in Two Volumes – Svazek 2. [s.l.] : Columbia University Press, 2005. 591 s. Dostupné online. ISBN 0-19-925340-4, ISBN 02-311-2819-3. S. 241. (anglicky)  
  12. IŁOWIECKI, Maciej. Dzieje nauki polskiej. Varšava : Wydawnictwo Interpress, 1981. 375 s. Dostupné online. ISBN 83-223-1876-6. S. 241. (polsky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]