Gustav Kirchhoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gustav Kirchhoff
Gustav Robert Kirchhoff.jpg
Narození 12. března 1824
Královec
Úmrtí 17. října 1887 (ve věku 63 let)
Berlín
Místo pohřbení Alter St.-Matthäus-Kirchhof
Alma mater Königsbergská univerzita (1842–1846)
Zaměstnavatelé Vratislavská univerzita (1850–1854)
Univerzita Heidelberg (od 1855)
Humboldtova univerzita (od 1875)
Ocenění Rumfordova medaile (1862)
člen Královské společnosti (1875)
Cotheniova medaile (1876)
Matteucciho medaile (1877)
Davyho medaile (1877)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Kirchhoffovým profesorem byl Carl Friedrich Gauss. V roce 1847 vyjádřil matematickou formou poučky o rozdělení elektrického proudu ve vícevětvých elektrických obvodech prostřednictvím prvních dvou tzv. Kirchhoffových zákonů, které jsou základními vztahy, pomocí nichž se řeší elektrické obvody. Od roku 1854 byl profesorem fyziky na univerzitě v Heidelbergu.

V roce 1859 dokázal zákon o vztahu mezi emisí a absorpcí světla. Spolu s Robertem Bunsenem rozvinuli metodu spektrální analýzy. Touto metodou je možné určit složení hvězd. V letech 18601861 pomocí spektrální analýzy objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).

Kirchhoff dále definoval pojem černého tělesa a ukázal principiální význam úlohy určit jeho spektrum. Při studiu tepelného záření Kirchhoff zjistil, že v každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho absorpce a index lomu.

V roce 1874 vydal Gustav Kirchhoff Přednášky o mechanice. Dílo začíná větou: „Mechanika je věda o pohybu, úkolem této vědy je popsat pohyby, k nimž dochází v přírodě, úplně a co nejjednodušším způsobem“.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jeho jméno nese měsíční kráter Kirchhoff a asteroid (10358) Kirchhoff, stejně jako „Kirchhoff-Institut für Physik“ (KIP) Heidelberské univerzity. 15. února 1974 vydala Deutsche Bundespost Berlin k příležitosti 150. výročí narození zvláštbí poštovní známku.

V roce 1875 se stal členem Královské společnosti. S Robertem Bunsenem se v roce 1877 stali prvními držiteli Davyho medaile.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]