Pražská defenestrace (1419)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera

První pražská defenestrace je událost z neděle 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměstští radní zabiti svržením z okna radnice. Událost je považována za počátek husitských válek.

Násilný převrat byl zřejmě předem plánován, protože do chrámu Panny Marie Sněžné se mnoho stoupenců Jana Želivského dostavilo ozbrojeno. Po kázání se jím vedený dav odebral před Novoměstskou radnicí, kde na radních pod vedením purkmistra Jana Podivínského požadoval propuštění vězněných stoupenců přijímání podobojí. Někteří konšelé byli po útoku na radnici vyhozeni okny a krutě ubiti. Dle svědectví Vavřince z Březové se útoku na radnici zúčastnil Jan Žižka.

Zpráva o zabití jím dosazených konšelů dostihla krále Václava IV. na Novém hradu a vyvolala u něj záchvat hněvu, se kterým bývá spojována jeho smrt o několik týdnů později.

Událost je ztvárněna ve filmu Jan Žižka, druhém dílu Vávrovy Husitské trilogie.

Seznam defenestrovaných[editovat | editovat zdroj]

  • purkmistr:
    • 1. Jan Podvinský
  • konšelé:
    • 2. Čeněk Patriarcha
    • 3. Rehla Drevník
    • 4. Jan Humpolec
    • 5. Václav Barbořina
    • 6. Jan Ryba
    • 7. Sasín

Očima středověkých kronik[editovat | editovat zdroj]

  • Husitská kronika:
    • Potom téhož roku v neděli po sv. Jakubu, jinak 30. dne měsíce července, byli purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecného lidu a Jana Žižky, dvořana svrchujmenovaného českého krále, za to, že se posmívali procesí, které se tamtudy mimo radnici vracelo s velebnou svátostí oltářní od svatého Štěpána Na rybníčku do kláštera blahoslavené Panny Na písku, ohavně shozeni z Novoměstské radnice a ukrutně ubiti a usmrceni, tehdy král Václav dlel se svým dvorem na Novém hradě, vzdáleném skoro míli od Prahy. ... Konečně bylo se souhlasem obou stran usneseno, aby se Novoměstská obec pokořila králi za výtržnost, které se dopustila, shodivši konšely od něho ustanovené a hanebně je usmrtivši, a král aby potvrdil nové konšely od obce tehdy zvolené. A to se vskutku i stalo.[1]
  • Kronika Bartoška z Drahonic:
    • Léta Páně 1419 v neděli po sv. Jakubu /30. července/ byli rychtář Mikuláš, purkmistr a konšelé Nového Města pražského svrženi z oken radnice a zabiti Žižkou a jeho spolčenci.[2]
  • Historie česká Eneáše Silvia Piccolominiho:
    • Avšak 30. června se sešli kacíři v kostele karmelitánů, ozbrojeni obešli s nejsvětější svátostí mnoho ulic a kostelů až ke kostelu svatého Štěpána a tam vydrancovali dům kněze, který nesouhlasil s jejich bludy, a rozzuřeni zamířili s mohutným křikem k radnici. Jedenáct konšelů zachvácených strachem se spasilo útěkem, sedm, kteří zůstali, a s nimi městský rychtář a několik jiných měšťanů bylo okamžitě polapeno a vyhozeno z nejvyšších oken na náměstí; nabodli se na kopí a sudlice rozezleného lidu a poskytli roztrháni hroznou podívanou; mnich Jan stál při tom na náměstí a ukazoval svaté Kristovo tělo davu dychtícímu po krvi. Když královský komoří, který přispěchal se třemi sty jezdci, aby uklidnil vzpouru, spatřil zuřící dav, dal se v obavě o svůj život na útěk.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Husitská kronika, Vavřinec z Březové, Píseň o vítězství u Domažlic, Svoboda, Praha 1979, s. 30
  2. Ze zpráv a kronik doby husitské, Svoboda, Praha 1981, s. 232
  3. Aeneae Silvii HISTORIA BOHEMICA - Enea Silvio HISTORIE ČESKÁ, FRRB I, Praha 1998. s. 107

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČORNEJ, Petr. 30. 7. 1419 – První pražská defenestrace : krvavá neděle uprostřed léta. Praha : Havran, 2010. 200 s. ISBN 978-80-87341-00-1.  
  • DUFKOVÁ, Vlastimila. Slavné defenestrace: Oknem vyletí královna, konšelé i místodržící!. Epocha. 2015, čís. 20, s. 22-23.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]