Vavřinec z Březové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vavřinec z Březové
Narození Kutná Hora
Úmrtí Praha
Povolání básník a spisovatel
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vavřinec z Březové (asi 1370 – asi 1437) byl český spisovatel doby husitské, autor Písně o vítězství u Domažlic a Husitské kroniky. Psal česky a latinsky. Byl historik husitského hnutí. Jeho spisy se dají považovat za víceméně věrohodné.

Život[editovat | editovat zdroj]

Místa a data narození a úmrtí nejsou známa (poslední doložené datum jeho života je 6. července 1437). Byl nižším šlechticem. Studoval na pražské universitě, kde se stal roku 1389 bakalářek a 1394 mistrem. Od 90. let 14. století byl ve službách krále Václava IV. (pravděpodobně až do jeho smrti v roce 1419). Byl příznivcem husitského hnutí.[1]

Byl odpůrcem Zikmunda Korybutoviče, proto byl roku 1427 nucen opustit Prahu. Kolem tohoto roku přeložil novoměstská privilegia, jež byla roku 1434 zničena. Při žádosti o obnovu u císaře (1436) byla tato privilegia obnovena i díky svědectví Vavřince.[zdroj?]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Píseň o vítězství u Domažlic (novodobý název), původně Carmen insignis Coronae Bohemiae, Báseň vznešené Koruny české – latinská báseň o bitvě u Domažlic, během které se část účastníků čtvrté křížové výpravy údajně dali na útěk dříve, než husitské vojsko vůbec spatřili.
  • Husitská kronika – latinsky napsaná kronika o husitství, autor píše z pozice umírněných Pražanů a staví se jak proti Zikmundovi, tak proti radikálním táboritům. Nedokončená kronika líčí události od roku 14141422, největší důraz je kladen na roky 14191421. Politický a faktograficky obsažný spis je nejdůležitějším pramenem pro poznání rané fáze husitství a jedním z nejvýznamnějších literárních děl husitství.

Mimo vlastního psaní překládal, jeho překlady jsou považovány za kvalitní. Překládal především v době, kdy pracoval u dvora, zde přeložil například tzv. Mandevillův cestopis. Bývá mu neprávem připisováno autorství Budyšínského rukopisu.[1]

České vydání[editovat | editovat zdroj]

  • VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Překlad z latinských originálů: František Heřmanský a Jan Blahoslav Čapek. Úvod, studii, poznámky, vysvětlivky, rejstříky a bibliografii sestavila Marie Bláhová. Vyd. 2., opr., (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1527-3. Kapitola Vavřinec z Březové, s. 1266-1268. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 209, 213. 
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1266–1268. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 757. 
  • PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Svazek prvý. Doba se zvláštním zřetelem k Táboru. Praha: Vesmír, 1933. 283 s. Dostupné online. Kapitola Vavřinec z Březové, s. 37-62. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 260–262. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]