Přeskočit na obsah

Globální město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Globální město (někdy také nazývané světové) je město, které je obecně považováno za důležitou součást světového ekonomického systému. Ohledně přesné definice a nezbytných znaků globálního města nepanuje mezi autory shoda. Jako první termín zpopularizovala americká socioložka Saskia Sassenová v knize The global city (1991). Studium globálních měst je významnou součástí studia fenoménu globalizace.

Spor o definici

[editovat | editovat zdroj]

Sassenová rozlišuje mezi globálním a světovým městem – rozlišení, které mnozí badatelé odmítají. Světová města jsou podle ní politická, mocenská a administrativní centra známá již z dřívějších dějin Asie či evropské kolonizace. Většina dnešních světových měst tedy jsou i městy globálními, ovšem naopak to platit vždy nemusí. Dále nepanuje shoda mezi mírou důležitosti pouze ekonomických faktorů, jež zdůrazňuje Sassenová, a faktorů odlišných jako politická moc a kulturní diverzita, které jsou nutné pro to, aby město bylo klasifikováno jako globální.

Globální město podle Saskie Sassenové

[editovat | editovat zdroj]

Ve své knize Sassenová hovoří o změně ekonomického paradigmatu s nástupem globalizace. Nový systém je charakterizován oslabením role států jako teritoriálních a hospodářských jednotek v důsledku privatizace a deregulace koncem 80. a počátkem 90. let 20. století. Na jejich místo nastupují na jedné straně města a regiony a na druhé globální trhy a zóny volného obchodu.

Podle Sassenové sebou globalizace přináší zdánlivě protichůdné jevy: ekonomické rozptýlení i centralizaci. Rozptýlení ekonomických aktivit do celého světa umožněné technologickou revolucí zároveň vyžaduje globální uzly, jež v sobě naopak soustřeďují jejich kontrolu, vlastnictví a profit. Navzdory postupující digitalizaci hospodářských aktivit dosud žádné odvětví nefunguje pouze v kyberprostoru a stále tedy existují výhody v jejich koncentraci. Interakce těchto globálních měst v oblasti ekonomické, politické, kulturní, sociální, ale i kriminální je jeden z motorů globalizace.

Obecná charakteristika globálního města

[editovat | editovat zdroj]
  • Sídlo významných korporací, finančních institucí, burzy cenných papírů
  • Centrum inovace v byznysu, kultuře i společnosti
  • Špičkové služby v oblasti financí, pojištění, trhu s nemovitostmi, bankovnictví, účetnictví a marketingu
  • Dominantní postavení v ekonomice a obchodu přilehlé oblasti
  • Ústředí globálních komunikačních kanálů a médií
  • Důležité výrobní centrum
  • Vysoká úroveň vzdělávacích institucí, výzkum, kosmopolitnost studentů
  • Výkonná infrastruktura včetně dopravní, právní, zdravotnické a zábavní

Příklady globálních měst: New York, Londýn, Tokio.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Saskia Sassen. The Global City: Strategic Site/New Frontier. American Studies (léto/podzim 2000), 79–95.
  • Saskia Sassen. The Global City: introducing a Concept. The Brown journal of world affairs 9 (2) zima/jaro 2005, 27–40.
  • Petrusek a kol. 1996. Velký sociologický slovník, I, II, Karolinum

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]