Jazyk československý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
500 v roce 1929 - označení je v českoslovenštině (slovenská verze), dále zčásti v rusínštině, němčině a maďarštině

Českoslovenština, úředním názvem jazyk československý, byla úředním jazykem Československa v letech 19201948. V českých zemích českoslovenštinu představovala čeština, na Slovensku slovenština s tím, že podání v češtině mohla být vyřízena ve slovenštině a naopak. Koncepce československého jazyka vycházela z koncepce čechoslovakismu. V oblasti dělení jazyků se užívá termín česko-slovenské jazyky.

Zákonný rámec[editovat | editovat zdroj]

Českoslovenština jako úřední jazyk Československa byla zavedena československým ústavním zákonem č. 122/1920 Sb. z. a n., jímž se stanovily zásady jazykového práva v Československu, v souladu s článkem 7 Saint-Germainské smlouvy a podle § 129 československé ústavy (československý ústavní zákon č. 121/1920 Sb.). Tento zákon nabyl účinnosti 6. března 1920 a zrušen byl až 9. června 1948.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Národnostní mapa Československa podle sčítání lidu z roku 1930

Českoslovenština byla hlavním jazykem jednání soudů, úřadů, ústavů, podniků a orgánů Československa, jazykem hlavního textu státovek a bankovek a hlavním velícím a služebním jazykem československé armády.

Příslušníci národnostní menšiny v oblastech, ve kterých tvořili podle posledního sčítání lidu více, než 20 % obyvatel, mohli používat ve styku s úřady jazyka své národnostní menšiny a úřady byly povinny jim vyhovět a záležitost vyřídit v témže jazyce národnostní menšiny. V jazyce národnostní menšiny též vyučovaly školy zřízené pro tuto národnostní menšinu a spravovaly se kulturní instituce této národnostní menšiny. Ve styku s mužstvem československé armády, které neumělo československy (tj. česky či slovensky), mohlo být jednáno v jeho mateřském jazyce.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • PhDr. Miloš Weingart: Vývoj jazyka a písemnictví československého (1919)
  • Učebná osnova jazyka československého na středních školách s československým jazykem vyučovacím na Slovensku: Čís. 68.455/20 ze dne 21.2. 1921
  • Emil Smetánka: Vybrané části ze skladby jazyka československého (1930–1938)
  • Práva jazyka československého v obcích s německou správou (1931)
  • Miloslav Pantůček: Uvedení do metodiky československého jazyka na středních školách (1931)
  • dr. Josef Holub: Stručný slovník etymologický jazyka československého (1933)
  • Osnovy jazyka československého (jako jazyka vyučovacího) (1934)
  • Učebné osnovy jazyka československého v znení slovenskom pre ľudové školy s iným než československým jazykom vyučovacím (1934)
  • Antonín Macht: Metodika jazyka československého na československých školách národných: pre kandidátov učiteľstva (1937)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]