Pavel Stránský ze Záp
| Pavel Stránský ze Záp | |
|---|---|
| Narození | 1583 Zápy |
| Úmrtí | 18. února 1657 (ve věku 73–74 let) Toruň |
| Povolání | spisovatel, politik, právník, pedagog, písař, básník a historik |
| Témata | školství, administrativa, obecní samospráva, poezie, topografie, historiografie a náboženská emigrace |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Stránský ze Záp, ze Zápské Stránky nebo jen ze Stránky (asi leden 1583, Zápy – únor 1657, Toruň) byl český pobělohorský exulant a spisovatel.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se roku 1607 stal bakalářem a roku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působil jako děkan v Litoměřicích. Brzy nato (1610) se oženil s majetnou vdovou Kateřinou Zlatohlávkovou a stal se městským radním a písařem v Litoměřicích.
Roku 1614 se stal konšelem v Litoměřicích. Roku 1618 se účastnil protestantského sněmu v Broumově.
Povstání českých stavů se neúčastnil, proto mohl vykonávat funkci konšela i v letech 1620–1625. Po vydání generálního pardonu byl odsouzen ke ztrátě čtyř šestin majetku a poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech (1627). Odešel s celou svojí rodinou do exilu, následován dalšími litoměřickými měšťany. Měsíc po jejich odchodu údajně zbylo v Litoměřicích 165 prázdných domů. Marně se pak snažil vymoci zpět zbytky svého litoměřického majetku.
Žil v Pirně, odkud byl roku 1631 luteránským knězem vypovězen. Poté žil v Drážďanech, Lipsku, až se usadil v polské Toruni (patrně okolo roku 1635), kde se stal profesorem (1647) a později i vizitátorem tamního evangelického gymnázia.
Zemřel v Toruni v únoru 1657 a byl pochován na hřbitově toruňského kostela sv. Jiří.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Respublica Bojema (Reipublicae Bojemae) – O státě českém (Český stát) (Elzevir 1634, 1643, 1648, Roth-Scholtz 1713 Amsterdam), latinský spis, psaný encyklopedickým způsobem. Podal zde celkový výklad o českém království před rokem 1620. V Čechách vyšlo dílo nejprve německy, přeložené a rozšířené v letech 1792 až 1803 Ignácem Cornovou do sedmi svazků. Český překlad vydal až v roce 1893 Emanuel Tonner a byl znovu vydán 1913. Novodobý překlad z latiny vydal v rocích 1939–1940 Bohumil Ryba.
- Okřik (Proti hostinským, v Čechách se do kostelů tlačícím jazykům Na nedbalého Čecha učiněný okřik, jež léta Páně 1618 sepsal přirozeného jazyka svého milovný Čech Sanctius LaMprus) – spis na obranu českého jazyka zůstal jen v rukopise a byl objeven a otištěn až r. 1910. Dílo podepsal pseudonymem vzniklým záměnou pořadí písmen latinské verze svého jména M. Paulus Strancius). Spis svou vroucností k češtině je srovnatelný s Blahoslavovou Filipikou a Obranami Žerotína, Balbína i díly Komenského. Vydán také v Praze roku 1953 pod názvem Český stát - Okřik.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Jméno Pavla Stránského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ernest Denis, Čechy po Bílé hoře, I, 4, Praha 1931
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Stránský ze Záp na Wikimedia Commons
Autor Pavel Stránský ze Záp ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Stránský ze Záp
- Pavel Stránský ze Záp – na stránkách obce Zápy
- Dr Pavel Stránský (Filipů - Stránský), na Stránce na Geni.com