Kriegsmarine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o válečném námořnictvu Třetí říše. O K.u.K.Kriegsmarine pojednává článek Rakousko-uherské námořnictvo.
Kriegsmarine (KM)
Kriegsmarine insignia casco.svg
Země Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Vznik 1935
Zánik 1945
Typ Námořnictvo
Velikost 810 000 vrchol v roce 1944[1]
1 500 000 (celkem sloužilo v letech 1939–45)
Velitelé Erich Raeder
Karl Dönitz
Nadřazené jednotky Wehrmacht
Účast
Války
Insignie
Znak War Ensign of Germany (1935–1938).svg
Válečná vlajka (1935–1938)
War Ensign of Germany (1938–1945).svg
Válečná vlajka (1938-1945)
Marinefahne links.svg
Pozemní znak
Letouny
Bombardovací Junkers Ju 87
Průzkumné Fieseler Fi 167
Arado Ar 196
Stíhací Messerschmitt Bf 109

Kriegsmarine (česky válečné námořnictvo) bylo oficiální pojmenování válečného námořnictva nacistického Německa v letech 19351945. Jeho předchůdcem bylo válečné námořnictvo Výmarské republiky Reichsmarine (1919–1935), ideově však navazovalo spíše na námořnictvo Německého císařství Kaiserliche Marine z let 1871–1918. Kriegsmarine byla spolu s Heer a Luftwaffe jednou ze tří oficiálních složek Wehrmachtu, německých ozbrojených sil z let 1933 až 1945.

V rozporu s Versailleskou smlouvou se Kriegsmarine během třicátých let v rámci německého znovuvyzbrojení rychle rozrostla. Smlouva z roku 1919 omezila velikost německého námořnictva a zakázala stavbu ponorek.[2] Budování námořnictva podléhalo omezením i podle Anglicko-německé námořní smlouvy z roku 1935, ale v roce 1938 na tato omezení přestal být brán zřetel

Během španělské občanské války (1936–1939) operovaly lodě Kriegsmarine ve vodách okolo Španělska pod záminkou prosazení nezasahování, ale ve skutečnosti podporovaly nacionalisty proti španělským republikánům.

V lednu 1939 byl nařízen plán Z, s kterým se do roku 1944 mělo hladinové loďstvo vyrovna či tvořit paritu s britským královským námořnictvem. Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, byl plán Z odložen ve prospěch nouzového programu budování ponorek (U-boot) namísto stavby velkých hladinových válečných lodí a pozemní i vzdušné síly dostaly přednost se strategickými zdroji.

Vrchním velitelem Kriegsmarine (stejně jako u všech odnoží ozbrojených sil v období nacistické moci) byl Adolf Hitler, který vykonával svou autoritu prostřednictvím Oberkommando der Marine.

Nejvýznamnějšími loděmi Kriegsmarine byly ponorky, z nichž většina byla postavena poté, co byl plán Z na začátku druhé světové války opuštěn. S ponorkovou válkou v letech 19411942 dosáhlo obrovských úspěchů. Vlčí smečky byly rychle sestavené skupiny ponorek, které během první poloviny bitvy o Atlantik útočily na britské konvoje, ale tato taktika byla z velké části v květnu 1943, kdy narůstaly ztráty ponorek a zdrcující materiální i technická převaha Spojenců, opuštěna. Spolu s ponorkami byly k omezování přepravních kapacit nepřátelských loďstev v prvních letech války používány hladinové přepadové lodě (včetně pomocných křižníků). Nejznámějšími byly těžké křižníky Admiral Graf Spee a Admiral Scheer či bitevní loď Bismarck. Zavedení doprovodu konvojů, zejména v Atlantiku, výrazně snížilo účinnost povrchových přepadových lodí.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byly zbývající lodě Kriegsmarine rozděleny mezi spojenecké mocnosti a byly používány k různým účelům, včetně hledání min.

Velitelé Kriegsmarine[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wehrmacht > WW2 Weapons [online]. 28 June 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://net.lib.byu.edu/~rdh7/wwi/versa/versa4.html Act 159+, Act 181

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]