Gina Haspelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gina Haspelová
Gina Haspel official CIA portrait.jpg
7. ředitelka CIA
Ve funkci:
21. května 2018 – 20. ledna 2021
PrezidentDonald Trump
PředchůdceMike Pompeo
NástupceWilliam Burns
6. zástupkyně ředitele CIA
Ve funkci:
2. února 2017 – 21. května 2018
PrezidentDonald Trump
PředchůdceDavid Cohen
NástupceVaughn Bishop
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana

Narození1. října 1956 (65 let)
Ashland
Alma materKentucká univerzita (1974–1977)
University of Louisville (1977–1978)
Profesezpravodajská důstojnice a právní asistentka
CommonsGina Haspel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gina Cheri Haspelová (nepřech. Gina Haspel, roz. Walker, * 1. října 1956 Ashland, Kentucky) je americká zpravodajská důstojnice, v letech 2018 až 2021 ředitelka zpravodajské služby CIA.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1956 v Ashlandu ve státě Kentucky. Střední školu absolvovala ve Spojeném království. Studovala na University of Kentucky, posléze přestoupila na University of Louisville, kde v roce 1978 získala titul B.S. V roce 1982 si doplnila vzdělání na Southeastern University.[1]

Po ukončení studií pracovala jako bankovní úřednice (1978–1979), pak působila v školství (1979–1981) a v právní branži (1982–1984).[1] Do CIA nastoupila v roce 1985; v rámci služby prošla mnoha pozicemi, v únoru 2017 ji prezident Donald Trump jmenoval do funkce zástupkyně ředitele a posléze navrhl do jejího čela. Její nominaci schválil americký Senát dne 17. května 2018; podpořilo ji 54 senátorů, 44 bylo proti. Proti její nominaci vystupoval i vlivný senátor John McCain, ačkoli sám se hlasování ze zdravotních důvodů nezúčastnil.[2]

Službu vedla jako úřadující ředitelka od 26. dubna 2018, kdy prezident Trump jmenoval jejího předchůdce Mikea Pompea za ministra zahraničních věcí. Úřadu se ujala oficiálně dne 21. května 2018; jedná se o historicky první ženu v čele CIA.

Je nositelkou několika amerických vyznamenání.[3]

V lednu 2021 oznámil prezident Joe Biden, že jí na místě ředitele CIA nahradí diplomat William Burns, což se také v březnu 2021 stalo. [4][5]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Haspelová v minulosti vedla tajnou americkou věznici pro podezřelé z terorismu, umístěnou v Thajsku; tam byla v roce 2002 přítomna i při výslechu Palestince Abú Zubajdá, jenž v důsledku použitých brutálních mučících metod málem zemřel. Ve věznici pod jejím vedením byly podle pozdější senátní zprávy praktikovány různé metody mučení, včetně kontroverzního waterboardingu. Podle Joseho Rodrigueze, ředitele protiteroristického centra CIA, v roce 2005 Haspelová nařídila zničení mnoha videozáznamů z výslechů v této věznici.[3]

V letech 2003–2005 se podle The New Yorker podílela na tajném programu CIA, v důsledku kterého byly zadržené osoby podezřelé z terorismu podrobeny novým brutálním metodám mučení.[3]

V červenci 2017 požádalo Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR) německou prokuraturu, aby kvůli jejímu podílu na mučení osob podezřelých z terorismu, především Abú Zubajdá, vydala příkaz k jejímu zatčení.[3] Prokuratura této žádosti nevyhověla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Questionnaire for Completion by Presidential Nominees [online]. Senát USA [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Republikáni Haspelovou nepotopili, americký Senát ji schválil v čele CIA. iDNES.cz [online]. 2018-05-17 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d Nová šéfka CIA má pestrou špionážní minulost. Není jí cizí ani mučení zajatců. Novinky.cz [online]. 2018-03-13 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  4. Director of the CIA - CIA. www.cia.gov [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. S Putinem mluvil o tygrech, umí rusky i arabsky. Nový šéf CIA zná dobře Kreml. Aktuálně.cz [online]. 2021-01-13 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]