ČTV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ČTV
Logo stanice ČTV
Logo stanice ČTV
Zahájení vysílání3. září 1990
Ukončení vysílání31. prosince 1992
ProvozovatelČeskoslovenská televize (1990–1991)
Česká televize (1992)
Formát obrazu576i (SDTV, 4 : 3)
ZeměČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Oblast vysíláníČesko
NahradilII. program
NahrazenČT1
Sesterské kanályF1
OK3
Dostupnost
(v době ukončení vysílání)
Terestriální
Analogobvykle 2

ČTV byla televizní stanice Československé a později České televize, která vysílala v českých zemích v letech 1990–1992. Byla nástupcem II. programu a roku 1993 byla nahrazena stanicí ČT1. Na Slovensku místo ní vysílal kanál S1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci v roce 1989 zahájila Československá televize (ČST) v květnu 1990 vysílání své třetí stanice OK3.[1] K dalším změnám došlo 3. září 1990, kde se ze stávajícího I. programu ČST stal celostátní federální kanál F1, zatím II. program byl rozdělen na dvě národní stanice: českou ČTV a slovenskou S1.[2][3] Dne 1. ledna 1992 vznikla samostatná Česká televize, která se stala provozovatelem vysílání kanálu ČTV.[4] Jeho vysílání bylo původně kódováno v normě SECAM, ke změně ale došlo 1. července 1992, kdy začala ČTV využívat normu PAL.[5] Stanice ČTV ukončila provoz rozpadem Československa 31. prosince 1992 a od 1. ledna 1993 byla nahrazena kanálem ČT1.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KÖPPLOVÁ, Barbara, a kol. Dějiny českých médií v datech: Rozhlas – Televize – Mediální právo. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0632-1. S. 275. Dále jen Dějiny. 
  2. RÍMSKÝ, Prokop. Historie Redakce sportu České televize v letech 1993–2015. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky – Katedra mediálních studií. Vedoucí práce Petr Bednařík. s. 10. Dostupné online.
  3. Televize. Od 1. 9. do 9. 9.. Rudé právo. 1990-09-01, s. 9. Dostupné online. 
  4. Dějiny, s. 277.
  5. Dějiny, s. 280.
  6. Dějiny, s. 283.