Lawrence Ferlinghetti
| Lawrence Ferlinghetti | |
 Lawrence Ferlinghetti v City Lights (2007) | |
| Rodné jméno | Lawrence Ferling |
|---|---|
| Narození |
24. března 1919 Yonkers, New York  Spojené státy americké |
| Úmrtí |
22. února 2021 (ve věku 101 let) San Francisco, Kalifornie Spojené státy americké |
| Povolání | Básník, aktivista, esejista, malíř |
| Alma mater |
Pařížská univerzita Northfield Mount Hermon School Severokarolínská univerzita v Chapel Hill Kolumbijská univerzita Riverdale Country School |
| Literární hnutí | Beat generation |
| Ocenění |
Janus Pannonius International Poetry Prize (Hungarian PEN Club) (2012) James Madison Freedom of Information Award Literarian Award for Outstanding Service to the American Literary Community orlí skaut |
| Manžel(ka) | Kirby-Smith (1951–1976)[1] |
| Děti | Julie a Lorenzo[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lawrence Ferlinghetti /loːrɘns ferliŋgɛtːi/, vlastním jménem Ferling (24. března 1919 Yonkers, New York – 22. února 2021 San Francisco, Kalifornie), byl americký básník, překladatel a malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Ferlinghetti se narodil 24. března 1919 v Yonkers ve státě New York.[2] Krátce před jeho narozením zemřel jeho otec Carlo, rodák z Brescie, na infarkt.[3] Jeho matka, Clemence Albertine (rozená Mendes-Monsanto), francouzského a sefardského původu, byla krátce na to odvezena do psychiatrické léčebny, a tak byl vychován tetou a později adoptivní rodinou.[4] Mládí prožil ve Francii, kde pobýval i začátkem druhé světové války; poté sloužil u amerického námořnictva. Válka ovlivnila Ferlinghettiho pozdější politickou aktivitu: svůj podle některých kritiků někdy téměř pacifistický postoj získal, když byl vyslán do Nagasaki šest týdnů poté, co bylo město zničeno atomovou bombou.
Na Jihokarolinské univerzitě vystudoval žurnalistiku a následně poezii na Sorbonně (1951). Poté se vrátil do USA a vyučoval francouzštinu.
Roku 1953 založil v San Franciscu spolu s Petrem D. Martinem nakladatelství City Lights Books, v němž vyšla velká část knih od autorů z beat generation. Nakladatelství bylo pojmenováno podle filmu Ch. Chaplina Světla velkoměsta. Ferlinghetti vnímal Chaplina jako jistý prototyp anarchisty; anarchisty podle něho byli i básníci beat generation. Anarchii nechápal jako politické hnutí nebo filozofický směr, ale jako způsob boje za individuální svobodu. Toto pojetí jej dovedlo k poměrně osobitým až kontroverzním názorům.
V 80. letech 20. století se zasazoval o propuštění uvězněných členů Jazzové sekce v Československu. V dubnu 1998 byl hostem festivalu spisovatelů v Praze.[5][6] Ferlinghetti tehdy publiku věnoval novou báseň Rivers of Light (Řeky světla), v níž psal o „Staromák Square“, Vltavě a Karlově mostě.[7]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jeho dílo bývá často řazeno do beat generation, což neodpovídá zcela realitě. Počátek jeho tvorby je spojen s pokusy s halucinogenními látkami (především LSD). Poezii psal hovorovým jazykem a byla blízká výtvarnému vidění; od beatnické tvorby se lišila především rostoucí angažovaností v politických otázkách. Jeho dílo ovlivnilo jak americké, tak i evropské prostředí.
Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]
- Tajný smysl věci (The Secret Meaning of Things, 1968) – psáno pod vlivem LSD
- Obrazy zmizelého světa (Pictures of the Gone World, 1955)
- Lunapark v hlavě (A Coney Island of the Mind, 1958) – tato sbírka obsahuje jeho nejúspěšnější básně, je psána volným veršem
- Startuji ze San Francisca (Starting from San Francisco, 1961)
- Tisíc obavných slov pro Fidela Castra (One Thousand Fearful Words for Fidel Castro, 1961)[8]
- Láska ve dnech vášní (Love in the Days of Rage, 1988) – zde se pokusil popsat studentské nepokoje ve Francii v roce 1968
- Krajiny života, krajiny umírání (Landscapes of Living and Dying, 1980)
- Cesta do Itálie a Francie
- Nekonečný život
- Hlasitá modlitba (1998)
- Srdce dokořán (1997)
- Co jsme teď zač? (Who Are We Now?, 1976)
- Čtu báseň, která nekončí
- Mexická noc
- Nespravedlivé hádky se jsoucností (Unfair Arguments with Existence, 1963), 7 krátkých her[8]
- Oko dokořán, srdce dokořán (Open Eye, Open Heart, 1973)
- Rutiny (Routines, 1963), 12 krátkých her
- Ekolog severozápadu (Northwest Ecolog, 1978)
Próza[editovat | editovat zdroj]
| „ |
Má mysl uhání temnotou kolem světa |
“ |
— Ferlinghetti, Řeky světla, 1998 | ||
- Tyrannus Nix (1969), veršovaný pamflet
- Ona (Her, 1960), lyrický román
- Americká noc – román
Kromě toho se věnoval překladatelské činnosti, z níž nejznámějšími se staly překlady francouzského spisovatele Marcela Prousta.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Lawrence Ferlinghetti Biography [online]. Notablebiographies.com [cit. 2014-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Academic.Brooklyn [online]. [cit. 2006-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, Emma. Lawrence Ferlinghetti, literary citadel of San Francisco, dies at 101 [online]. February 23, 2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBINSON, Janice S. Review of Lawrence Ferlinghetti: Poet-at-Large. American Literature. 1984, s. 119–20. DOI:10.2307/2925929. (anglicky)
- ↑ Autoři [online]. Festival spisovatelů Praha, 1998 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Americký beatnický básník hostem pražského Festivalu spisovatelů. Hospodářské noviny [online]. 1998-04-24, rev. 2001-06-13 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Lunapark v hlavě, který osvobodil poezii. Básník Lawrence Ferlinghetti oslavuje sto let. ČT24 [online]. 2019-03-24 [cit. 2019-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b VANČURA, Zdeněk et al. Slovník spisovatelů USA. 1. vyd. Praha: Odeon, 1979. S. 241.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lawrence Ferlinghetti na Wikimedia Commons 
Osoba Lawrence Ferlinghetti ve Wikicitátech (anglicky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lawrence Ferlinghetti
- Literární doupě
- Encyklopedie anglo-amerických autorů
