Walter Serner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Walter Serner
Walter Serner
Walter Serner
Rodné jménoWalter Eduard Seligmann
Narození15. ledna 1889
Karlovy Vary
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtípravděpodobně 23. srpna 1942
les u Biķernieki
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Literární hnutíDadaismus
RodičeBerthold Seligmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Serner (15. ledna 1889 Karlovy Vary[1] – pravděpodobně 23. srpna 1942 les u Biķernieki), byl český, německy píšící, spisovatel, kritik, organizátor, dobrodruh, spoluzakladatel hnutí Dada.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1889 v Karlových Varech jako Walter Eduard Seligmann v zámožné židovské rodině. Otec spolu se svým bratrem vlastnili místní německé noviny Karlsbader Zeitung. Středoškolská studia prožíval v Karlových Varech, maturoval na Gymnáziu v Kadani. Poté vystřídal několik vysokých škol a svá studia zakončikl roku 1913 titulem doktora práv.

V roce 1915 se přestěhoval do Curychu, kde spolupracoval s časopisem Mistral. Spřátelil se s malířem Christianem Schadem, společně vydávali měsíčník Sirius (v letech 1915-1916 vyšlo celkem 8 čísel). V letech 1916-1917 je jeho přítelkyní německá kabaretní umělkyně Marietta di Monaco. Koncem roku 1917 se dostal do okruhu curyšských dadaistů, v roce 1918 napsal manifest Letzte Lockerung (Nejzazší uvolnění), připravil jediné číslo časopisu Das Hirngeschwür (Mozkový nádor) a podílel se s Tristanem Tzarou a Ottou Flakem na vydání jiného časopisu o jediném čísle: Der Zeltweg. Je uváděn jako režisér pozdního curyšského dadavečera. V prosinci 1919 pořádal v Ženevě „první světový kongres dadaistů“.

V říjnu 1920 přijel do Paříže a seznámil se s tamějšími dadaisty. Společně s Hansem Arpem psal básně, předzvěst surrealistických pokusů. Arp ho později charakterizoval jako „dobrodružnou postavu, autora detektivek, mondénního tanečníka, kožního specialistu a lupiče-džentlmena“.

Po odchodu z Paříže, rozkmotřen s Tzarou a jinými, byl trvale na nepřehledných cestách Evropou. Pokoušel se o drama, hlavně však psal a vydával kriminální povídky, které byly pozoruhodné zvláště jazykově. Od roku 1929 se častěji objevoval v Praze a v Karlových Varech. Německu se s nástupem nacismu vyhýbal. V roce 1933 tam byly úředně zabaveny čtyři jeho knihy jako „braková literatura ohrožující veřejnou mravnost“. V roce 1935 už veškeré jeho knihy figurovaly na pověstném seznamu „zvrhlé literatury“. Roku 1938 se oženil s berlínskou židovkou Dorotou Herzovou rozv. Stahlovou. Manželé bydleli v Praze a sháněli dokumenty pro „vystěhování do Šanghaje“. K tomu však nedošlo. 10. srpna 1942 byl deportován transportem Ba do Terezína, dne 20. srpna 1942 byl dále deportován transportem Bb, směřujícím do Rigy. Spolu se svou manželkou byl brzy poté zavražděn v lesích Bikernieki poblíž Rigy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]