Walter Serner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walter Serner
Walter Serner
Walter Serner
Rodné jméno Walter Eduard Seligmann
Narození 15. ledna 1889
Karlovy Vary
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí pravděpodobně 23.srpna 1942
les u Biķernieki
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Serner (15. ledna 1889 Karlovy Vary[1] – pravděpodobně 23.srpna 1942 les u Biķernieki), byl český, německy píšící, spisovatel, kritik, organizátor, dobrodruh, spoluzakladatel hnutí Dada.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1889 v Karlových Varech jako Walter Eduard Seligmann v zámožné židovské rodině. Otec spolu se svým bratrem vlastnili místní německé noviny Karlsbader Zeitung. Středoškolská studia prožíval v Karlových Varech, maturoval na Gymnáziu v Kadani. Poté vystřídal několik vysokých škol, roku 1913 se stal doktorem práv. V roce 1915 se přesunul do Curychu, zde spolupracoval s časopisem Mistral. Spřátelil se s malířem Christianem Schadem, společně vydávali měsíčník Sirius (v letech 1915-1916 vyšlo celkem 8 čísel). Koncem roku 1917 se dostal do okruhu curyšských dadaistů, v roce 1918 napsal manifest Letzte Lockerung (Nejzazší uvolnění), připravil jediné číslo časopisu Das Hirngeschwür (Mozkový nádor) a podílel se s Tristanem Tzarou a Ottou Flakem na vydání jiného časopisu o jediném čísle: Der Zeltweg. Je uváděn jako režisér pozdního curyšského dadavečeru. V prosinci 1919 pořádal v Ženevě „první světový kongres dadaistů“.

V říjnu 1920 přijel do Paříže a seznámil se s tamějšími dadaisty. Společně s Hansem Arpem psal básně, předzvěst surrealistických pokusů. Arp ho později charakterizoval jako „dobrodružnou postavu, autora detektivek, mondénního tanečníka, kožního specialistu a lupiče-džentlmena“. Po odchodu z Paříže, rozkmotřen s Tzarou a jinými, je trvale na nepřehledných cestách Evropou. Pokoušel se o drama, hlavně však psal a vydával kriminální povídky, které byly pozoruhodné zvláště jazykově. Od roku 1929 se častěji objevoval v Praze a v Karlových Varech. Německu se s nástupem nacismu vyhýbal. V roce 1933 tam byly úředně zabaveny čtyři jeho knihy jako „braková literatura ohrožující veřejnou mravnost“. V roce 1935 už veškeré jeho knihy figurovaly na pověstném seznamu „zvrhlé literatury“. Roku 1938 se oženil, manželé bydleli v Praze a sháněli dokumenty pro „vystěhování do Šanghaje“. K tomu však nedošlo. 10. srpna 1942 následovala deportace do Terezína, dne 20. srpna 1942 byl dále deportován neznámo kam (snad do běloruského Minsku) a jeho stopa mizí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]