Christian Schad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Christian Schad
Christian Schad, 1912, by Franz Grainer.JPG
Narození 21. srpna 1894
Miesbach
Úmrtí 25. února 1982 (ve věku 87 let)
Stuttgart
Povolání malíř a fotograf
Ocenění Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Schad (21. srpna 1894 Miesbach25. února 1982 Stuttgart) byl německý malíř a fotograf spojovaný především s dadaismem a Novou věcností.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z bavorské právnické rodiny, studoval umění v Mnichově.[2] Jako pacifista uprchl před odvodem do první světové války do Švýcarska. Zde se připojil k místním dadaistům, jako byli Hans Arp a Hugo Ball. Tehdy vytvořil svou vlastní verzi fotogramu, kterou pak Tristan Tzara nazval Schadograf. Počátkem dvacátých let pobýval v Itálii, kde si vzal za manželku Marcellu Arcangeliovou, dceru římského profesora. Roku 1927 se Schadovi odstěhovali do Vídně, kde Christian Schad maloval v duchu hnutí Nová věcnost. Koncem dvacátých let se pak Schad usadil v Berlíně, téměř přestal malovat a byl poměrně neznámý. Po vybombardování svého ateliéru roku 1943 se přestěhoval do Aschaffenburgu, kde získal od města zakázku, na které pracoval do roku 1947 – vytvořit kopii Grünewaldova obrazu Madona s dítětem z kostela ve Stuppachu. Schadova budoucí druhá žena Bettina zachránila z Berlína řadu jeho prací a zpočátku provizorní útočiště v Aschaffenburgu se stalo Schadovým domovem do konce jeho života.

V padesátých letech Schad pracoval ve stylu magického realismu a v šedesátých letech se vrátil ke svým dadaistickým počátkům a experimentoval s fotogramy. Tehdy také opět začal po několika úspěšných výstavách patřit ke známým umělcům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Schad na anglické Wikipedii.

  1. CHRISTIAN SCHAD AND THE NEUE SACHLICHKEIT, March 14-June 9, 2003 Archivováno 30. 10. 2017 na Wayback Machine Neue Galerie, New York.
  2. Michael Kimmelman (March 28, 2003), Uneasy Intimations of Disaster The New York Times.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michalski, Sergiusz (1994). New Objectivity. Cologne: Benedikt Taschen. ISBN 3-8228-9650-0
  • Rosenblum, Naomi (1997). A World History of Photography, 3. vydání. Abbeville Press
  • Schmied, Wieland (1978). Neue Sachlichkeit and German Realism of the Twenties. London: Arts Council of Great Britain. ISBN 0-7287-0184-7
  • Stremmel, Kerstin, & Grosenick, Uta. (2004). Realism. Koln: Taschen. ISBN 3-8228-2942-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]