Hugo Ball

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo Ball
Narození 22. února 1886
Pirmasens
Úmrtí 14. září 1927 (ve věku 41 let)
Collina d'Oro
Povolání spisovatel, básník a divadelní režisér
Významná díla Die Karawane
Manžel(ka) Emmy Hennings
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Ball (22. únor 1886, Pirmasens14. září 1927, Sant'Abbondio) byl německý spisovatel a básník, jeden ze zakladatelů dadaistického hnutí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval sociologii a filozofii na univerzitách v Mnichově a Heidelbergu (1906–07). V roce 1910 odešel do Berlína, kde vystudoval Školu dramatického umění Maxe Reinhardta a poté pracoval v divadle. Společně s Johannesem R. Becherem a Erichem Mühsamem začal roku 1913 vydávat časopis Revoluce. Zároveň začal chodit do berlínského Café des Westnes, kde se scházela skupina básníků, která ho přivedla k zájmu o literaturu. Krátce po vypuknutí první světové války se svou ženou Emmy Henningsovou, jako pacifista, uprchl do Švýcarska. V Curychu pracoval jako pianista v jednom varieté v curyšské dělnické čtvrti Niederdorf. 5. února 1916 Ball se svou ženou otevřeli na Spiegel Gasse 1 literární kavárnu nazvanou Kabaret Voltaire (v bývalé hospodě Meirei). Slavnostního otevření se tehdy účastnili Tristan Tzara, Hans Arp a jeho žena Sophie Taueberová-Arpová, Viking Eggeling, Marcel Slodki, Christian Schad, Hans Richter, Augusto Giacometti a další. Kabaret Voltaire se stal centrem protinacionalisticky a pacifisticky smýšlejících umělců. Jméno Voltaire mělo symbolizovat svobodu ducha. Právě v Kabaretu Voltaire bylo hnutí Dada na jaře roku 1916 založeno, když jednou večer umělci otevřeli malý Laroussův slovník na náhodné stránce a poté jeden z přítomných kápnul z kapátka vodu a kapka dopadla na slovo "dada", načež se umělci rozhodli založit směr právě pod tímto názvem.

I Ball začal tvořit v duchu dadaismu. Napsal román Tenderenda, der Phantast, napsal i množství fonetických básní, mezi nimiž nejznámější je Gadji beri bimba a Karawane. Roku 1917 se však Ball přestal s dadaisty stýkat, když přijal práci v proněmeckých a proválečných bernských novinách Freie Zeitung. Přestal též umělecky tvořit. Po válce se stáhl do ústraní a žil v Ticinu. Roku 1919 vydal sžíravou knihu Kritik der deutschen Intelligenz. Těsně před smrtí se ohlásil kritickým životopisem spisovatele Hermanna Hesseho Hermann Hesse, sein Leben und sein Werk (1927). Po jeho smrti byl vydán jeho deník Die Flucht aus der Zeit (Únik z doby).[1][2][3]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.dadaismus.wz.cz/ball.html
  2. http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=60
  3. http://www.britannica.com/biography/Hugo-Ball

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]