Hnutí České děti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hnutí České děti byla opoziční politická iniciativa v někdejším socialistickém Československu, kterou lze charakterizovat jako „monarchisticko-anarchistické“ hnutí. Aktivně se podílelo na opozičním politickém dění, např. vydáním a distribucí letáků s výzvou k demonstraci na výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (21. srpna 1988), či na organizaci manifestace v den výročí Všeobecné deklarace lidských práv. V roce 1989 se hnutí České děti proslavilo uveřejněním článku s názvem Manifest v Rudém právu. Komunistická cenzura článek záměrně nestáhla z tisku, neboť počítala s tím, že se autoři a jejich hnutí článkem sami zdiskreditují.

Iniciativu v 80. letech 20. století založil historik a spisovatel Petr Placák. Ten je jednou z hlavních postav Palachova týdne, když se v lednu 1989 pokusil uctít památku Jana Palacha a položit květiny k pomníku sv. Václava. Za to byl podmíněně odsouzen. Tento představitel nejmladší generace disidentů patřil v 80. letech k nejradikálnějším protikomunistickým bojovníkům. Byl mnohokrát zatčen.

Program hnutí[editovat | editovat zdroj]

V květnu roku 1988 České děti zveřejnily manifest Návrat krále, v němž stojí mj.: „Království není vláda menšiny na úkor většiny či vláda většiny na úkor menšiny, království není vláda několika tisíc hrabivců, samozvanců, darmožroutů a parazitů země a národa. Království je posvátné. … Královská vláda budiž taková, jakou si zvolí lid. Jestliže si zvolí komunistickou, bude komunistická. My jsme však přesvědčeni, že vláda nemusí mít, ba nemá mít žádný politický program. Je buď dobrá, nebo špatná. Navrhujeme přechod politických stran do oblastí kulturně zábavných či mezi charitativní sdružení apod.“

Manifest podepsalo 28 signatářů, mezi jinými Ivan Martin Jirous, Petr Placák (mluvčí), Andrej Stankovič, či Jáchym Topol. České děti připomněly, že české království trvá a návrat krále je nejvyšším cílem.

Časopis Koruna[editovat | editovat zdroj]

Opoziční hnutí České děti vydávalo časopis Koruna, které v roce 1988 založil Petr Placák a jeho spolupracovníci. Celkem byla v roce 1989 vydána tři čísla.

Všechny články z časopisu Koruna byly v roce 1995 zveřejněny v interní publikaci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Nezávislá iniciativa České děti (1988-1989). Dokumenty připravila Jana Svobodová. Aktivitám Českých dětí se jejich zakladatel podrobně věnoval v knize Fízl, která vyšla v roce 2007.

Elektronická verze časopisu Koruna byla připravena ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, kde jsou uloženy originály všech čísel.

Druhé vydání samizdatového časopisu Českých dětí „Koruna“ s textem prohlášení o obnovení českého království (celé znění)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Vedle obou zmíněných iniciativ tu bylo i mnoho dalších, jako:

a další např. ekologická sdružení. „Tyto skupiny výrazně přispěly k pádu totalitního režimu, aktivizovaly společnost a soustavně znepokojovaly establishment. V České republice se občas objevuje názor, že k pádu režimu došlo při studentských demonstraci 17. listopadu 1989 a při následných stávkách, ovšem je třeba říci, že tento den byl jen vyvrcholením demonstrací a manifestací z předchozích let a měsíců. Kdyby nebylo nezávislých iniciativ, neměly by se listopadové protesty o co opřít.“ (Adam Drda, redaktor Rádia Česko)