Kornice

Kornice
	Kornice kolem roku 1920
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Litomyšl
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′27″ s. š., 16°18′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	137 (2021)
Katastrální území	Kornice (2,87 km²)
Nadmořská výška	max. 383 m n. m.
PSČ	570 01
Počet domů	56 (2021)
	Kornice
Další údaje
Kód části obce	69523
Kód k. ú.	669521
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kornice (německy Kornitz) jsou malá vesnice, část města Litomyšl v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží dva kilometry severně od Litomyšle. Rozložily se na kopci Hlavňově (383 metrů), odkud se nabízí výhled do širokého okolí. Pramení tu potok, který teče do sousedních Sedlišť a u Tržku se vlévá do Loučné.

Název

Původ jména Kornic je nejasný. Existuje několik teorií, žádná však není příliš přesvědčivá.^[zdroj?] Může pocházet od kornaté, tzn. mazlavé, půdy, nebo od staročeského slova „kornicě“, tj. pokácené kmeny ještě s korou. Možná je i souvislost s keltským slovem „corno, korno“, což znamená roh nebo také ohyb toku.

Historie

Na území Kornic žili lidé od poslední doby ledové. Trvalá sídliště jsou archeologicky doložena v mladší době kamenné pro kulturu s lineární keramikou, s vypíchanou keramikou i pro kulturu lengyelskou, v době bronzové pro lužickou kulturu, v době železné pro Germány.

Po Germánech se tu usídlili Slované. Osadu Domašice poprvé zmiňuje listina hlásící se k roku 1167, která je však falzem z konce 12. století. U Domašic je zaznamenána niva „Nakorniceh“. Později se Domašice již nepřipomínají. Až v roce 1347 při dělení majetku rušeného premonstrátského kláštera mezi litomyšlského biskupa a kapitulu jsou zmíněny Kornice. Připadly kapitule, svobodná rychta biskupovi. Co se odehrálo v mezidobí je předmětem spekulací. Existence svobodné rychty nasvědčuje kolonizačnímu původu vesnice. Návaznost na Domašice však dokazují přetrvávající pomístní názvy (Kuřince, Husilna) i pověsti o propadlém hradu v Kuřincích nebo o přenesení Kornic do výhodnější polohy. Je tedy pravděpodobné, že Domašice byly v průběhu 13. století v souvislosti s přechodem na zákupní právo přeneseny na pole „Nakorniceh“. Litomyšlskému klášteru Domašice možná připadly jako náhrada za území, které musel odstoupit králi Přemyslu Otakarovi II. při založení města Poličky v roce 1265. Část jejich půdy zůstala zřejmě nevyužita a posloužila v průběhu 14. století k založení Sedlišť (poprvé zmíněny roku 1398).

Kornická rychta byla v roce 1380 postoupena kapitule, jako náhrada za pozemky zaplavené rybníkem Hvězda u Opatova. Byla zřejmě kapitulou vykoupena a přeměněna na obyčejný statek, protože v roce 1398 se již nepřipomíná. Od té doby až do roku 1848 byly korničtí rychtáři jmenováni vrchností. Z počátků 15. století jsou známa jména některých obyvatel obce. Německá kolonizace se Kornic nedotkla, Češi tu měli vždy výraznou převahu.

Po zániku litomyšlského biskupství v roce 1421 spravovali panství husitští hejtmani. Poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, jej získal do dědičného držení. Kornice zůstaly součástí zámeckého panství postupně pod vládou Kostků z Postupic, Pernštejnů, Trautmannsdorfů a Valdštejnů (-Vartemberků) až do roku 1848. Třicetiletá válka přinesla zhoršení poměrů. Kornice byly vypleněny švédskými vojsky. Kvůli úbytku obyvatelstva přibylo robot, v roce 1680 se Korničtí účastnili nevolnických nepokojů. Rekatolizace obce proběhla důkladně (vždy náležela pod faru v Litomyšli). V roce 1783 byla na návsi vystavěna malá kaple.

V roce 1848 demonstrovali místní obyvatelé v Litomyšli za zrušení roboty. V roce 1873 vyrostla na návsi na místě starší kaple novogotická kaple svatého Václava. V roce 1886 byla postavena nad údajně léčivým pramenem v Končinách kaple Panny Marie Lurdské, která se stala oblíbeným poutním místem. V roce 1883 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů, v roce 1906 hospodářsko-čtenářská beseda. Během první světové války byli v obci ubytováni uprchlíci z Istrie. V roce 1927 byla zavedena elektřina. Tlaku komunistickému režimu na založení JZD dokázaly Kornice vzdorovat až do roku 1957. Od roku 2000 má vesnice vlastní osadní výbor.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[3]^[4]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	208	206	221	211	208	192	182	146	152	139	153	147	150	144	137
Počet domů	33	35	36	35	36	36	38	44	38	39	37	46	46	50	56

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1898 byly Kornice osadou obce Sedliště v okrese Litomyšl. V letech 1898–1976 byly samostatnou obcí, nejprve v okrese Litomyšl, ale od roku 1960 v okrese Svitavy. Od 1. dubna 1976 jsou částí města Litomyšl v okrese Svitavy.^[5]

Znak

Jako obecní znak používaly Kornice v různých dobách odlišně stylizovanou litomyšlskou lilii.

Významní rodáci

František Buben (1880-1956), architekt, žák Jana Kotěry

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 245.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kornice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kornice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Kornice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Kornický fotbalový kroužek

Město Litomyšl
k. ú. Litomyšl (Litomyšl-Město • Zahájí) • k. ú. Záhraď (Záhradí • Suchá) • Pazucha • Nedošín • Kornice • Lány • exkláva: Nová Ves u Litomyšle • Pohodlí

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[17c6fa5ed7c2337803c8a574dd298c54547daaf2-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.

[3] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[4] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[prehled-obci-5] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 245.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]