Přeskočit na obsah

Martin Kabátník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martin Kabátník
Narození1428
Praha
Úmrtí2. února 1503 (ve věku 74–75 let)
Litomyšl nebo Prostějov
Povoláníspisovatel, obchodník, cestovatel a tkadlec
Tématageografie, náboženství, krejčovství, tkaní a obchod
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Kabátník (14282. února 1503 Litomyšl) byl český cestovatel a spisovatel, člen Jednoty bratrské.

Roku 1490 byl členem poselstva Jednoty bratrské, které bylo vypraveno pod patronátem Bohuše II. Kostky z Postupic z Litomyšle do Jeruzaléma a Egypta, aby tam hledalo původní křesťanské církve, které se nezpronevěřily původnímu křesťanskému poslání. Toto byla víceméně snaha Jednoty vyřešit vlastní problémy nalezením původního křesťanství, které by přijala jako morální autoritu.

  • Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta (Cestopis, též Kabátníkův cestopis) – při hledání církve projel Malou Asii, Egypt, Jeruzalém, Sýrii a Palestinu. Tuto cestu popsal velmi věrohodně, přestože se dopustil řady zeměpisných a etnografických chyb. Nejedná se o chyby úmyslné či přikrášlující, ale o chyby pramenící z neznalosti. Z cesty se vrátil koncem roku 1492. Své dílo později nadiktoval jistému Adamovi, bakaláři, měšťanovi a městskému písaři z Litomyšle.

Charakteristika cestopisu

[editovat | editovat zdroj]

Jak poznamenává Lucie Storchová ve své práci[1], chová Kabátník, odhlédneme-li od celkově negativního obrazu cestování, k Orientu velký obdiv. Krása paláců i prostých domů, velikost a výstavnost města, čistota, fungující správa Arabů a milosrdný vztah k vězňům, drahé oděvy i čistota tureckých veřejných lázní a prevétů (záchodů) jsou jedním z charakteristických prvků "Kabátníkova" Orientu. A právě tyto popisy místních reálií odlišuje Kabátníkův cestopis od starších textů, kde Orient plnil jen roli pestré scenérie a důraz byl kladen pouze na vlastní putování epického hrdiny.[2]

  1. Lucie Storchová, "Mezi houfy lotrův se pustiti..." Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 407–445.
  2. Lucie Storchová, "Mezi houfy lotrův se pustiti..." Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 407–445. Tam i další odkazy.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Erwin Nigmann, Alttschechische Reisebeschreibungen der mittleren Zeit nach dem Osten : Martin Kabátník, Jan Hasistejnský z Lobkovic, Václav Vratislav z Mitrovic, Krystof Harant z Polzic. phil. Diss. Prag 1941.
  • Otakar Nahodil, Místo a význam cestopisu Martina Kabátníka v dějinách české etnografie. Praha 1952.
  • Lucie Storchová, "Mezi houfy lotrův se pustiti..." Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 407–445.
  • Cestopis (tzv. Rukopis metropolitní kapituly), s. d., s. l.
  • Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka z Litomyšle a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin, měst a způsobův jich i také obyčejův lidí vnově vytištěná. Léta Páně 1539, s. l. (Litomyšl) – nejstarší známé tištěné vydání.

Edice pramenů

[editovat | editovat zdroj]
  • Martina Kabátníka cesta z Čech do Jerusalema a Kaira. R. 1491 – 92, ed. Justin Prášek Praha 1894. (Edice tzv. rukopisu metropolitní kapituly).
  • Martin Kabatník, Cesta do Jeruzalema. In: Cesty do Svaté země. Ze starých českých cestopisů vybral a upravil Josef Dostál. Praha 1948. S. 7 – 24.
  • Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka z Litomyšle a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin, měst a způsobův jich i také obyčejův lidí vnově vytištěná. Léta Páně 1539 (Litomyšl). In: Mezi houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 1 – 18.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]