Bohuš II. Kostka z Postupic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuš II. Kostka z Postupic
Varianta erbu Kostků z Postupic s klenotem v podobě černého křídla se zlatými hráběmi
Varianta erbu Kostků z Postupic s klenotem v podobě černého křídla se zlatými hráběmi
Nejvyšší mincmistr
Ve funkci:
1499 – 29. ledna 1505
PanovníkVladislav II. Jagellonský
PředchůdceJan Horstoffar z Malesic
NástupceJindřich Tunkl z Brníčka
Vojenská služba
SlužbaČeské královstvíČeské království České království

Narozeníokolo 1450
Úmrtí29. ledna 1505
České královstvíČeské království České království
RodičeJan I. Kostka z Postupic († 1462), ?
PříbuzníJan II. Kostka z Postupic (bratr) Vilém Kostka z Postupic (děd) Bohuš I. Kostka z Postupic (strýc) Zdeněk Kostka z Postupic (strýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuš II. Kostka z Postupic (okolo 1440?29. ledna 1505 asi Litomyšl) byl český šlechtic z rodu Kostků z Postupic. Vlastnil rozsáhlá panství ve východních Čechách, kde mj. rozvíjel těžbu cenných kovů, působil též jako nejvyšší mincmistr na dvoře českého krále Vladislava II. Jagellonského. Znám je především pro svou podporu tehdy vznikající evangelické Jednoty bratrské, jejímž významným centrem se v době jeho působení stala jím vlastněná Litomyšl.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Kostků z Postupic, byl synem Jana I. Kostky vnukem Viléma Kostky z Postupic, vůdce utrakvistů v husitských válkách a zakladatele rodu. V době pohusitského interregna rod podporoval českým sněmem zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad.

Panství Litomyšl a Landšperk[editovat | editovat zdroj]

Nejpozději od 60. let 15. století je doložen jako majitel panství Litomyšl a Landšperk, které spolu s Janem II. zdědili po otci. Sídlil na litomyšelském hradě. Stal se také podporovatelem a ochráncem rozsáhlé evangelické komunity Jednoty bratrské v Litomyšli, která spolu s Mladou Boleslaví tehdy představovala jeho ze dvou hlavních center hnutí v Čechách. Ve městě v lokalitě Olivetské hory vznikla poměrně rozsáhlá českobratrská čtvrť, tzv. Nové (Horní) Město.[1] Byl zde zřízen také nový špitál a škola. Anna Šárovcová z Šárova pak darovala bratřím svůj dům č. 11, který sloužil jako sídlo sboru. Rovněž se zasloužil o vznik tiskárny ve městě pod vedením Pavla Meziříčského roku 1503,[2] která byla teprve pátou tiskárnou v českých zemích. Ta se posléze stala důležitým místem pro tisk raných evangelických spisů.

Ve městě v té době žila také Marta z Boskovic,[3] původem moravský šlechtična, která roku 1507 odeslala list králi Vladislavovi na obranu Jednoty bratrské. Bývá tak označována de facto za první česky píšící autorku.

Výprava Českých bratří do zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Bohuš Kostka s bratry vášnivě a rád diskutoval ve věcech náboženství a teologie a dobrali se k otázce, zda někde na světě ještě existují původní křesťané, tedy křesťané žijící podle původního Kristova učení. Rozhodli se tedy vyslat čtyři bratry, Bratra Lukáše, rytíře Mareše Kokovce, Martina Kabátníka a jakéhosi Kašpara,[4] pan Kostka byl mecenášem cesty. V březnu 1491 vyrazili všichni čtyři z Litomyšle, B. Lukáš směřoval zřejmě na Západ, zejména do Itálie na pozvání Valdenských. Zbylí tři bratři doputovali do Cařihradu a zde se rozešli. Mareš se vydal do dnešního Ruska, Kašpar do evropského Turecka a Martin Kabátník měl procestovat Blízký východ. Z těchto zemí se Kabátník roku 1492 navrátil do Litomyšle, kde, protože sám psát neuměl, nadiktoval svou knihu svému příteli, litomyšlskému notáři a měšťanovi Adamu Bakaláři. Kniha nazvaná Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta byla poprvé vydána až v roce 1539.

Na svých panstvích rozšířil důlní činnost, roku 1491 povýšil Litomyšl na horní město. Roku 1499 byl jmenován nejvyšším mincmistrem Království českého, kterou zastával až do své smrti. Roku 1500 se v této funkci podílel na vydání Vladislavského zřízení zemského.[5] V letech 1458–1468 tuto funkci vykonával jeho strýc Zdeněk Kostka z Postupic.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 29. ledna 1505, patrně v Litomyšli a byl zde patrně také pohřben.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

po sobě zanechal pouze dvě dcery, Annu a Markétu, které se vdaly za Jana a Vojtěcha z rodu Pernštejnů. Jeho bratr Jan (II.) zemřel roku 1508 jako bezdětný, většina majetku Kostků pak připadla Zdeňkovi (IV.), vnukovi Viléma Kostky a synu Bohuše I. Z jeho čtyř synů (Vilém, Zdeněk, Jan a Bohuš) nikdo neměl mužského potomka, a tak Bohušem III. Kostkou z Postupic, který přišel o velkou část majetku za účast na stavovském povstání v roce 1547, rod vymřel (asi rokem 1557).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednota bratrská ve městě Litomyšl, bývalýpolitický okres Litomyšl. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  2. COJECO.CZ. Bohuš Kostka z Postupic - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  3. Klub přátel Boskovic - Osobnosti Boskovicka - Tas Černohorský z Boskovic. www.klub-pratel-boskovic.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  4. SABINA, Karel. Dějepis literatury československé staré a střední doby. Praha: [s.n.], 1886. 948 s. S. 770. 
  5. ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha, Litomyšl: Nakladatelství Paseka s. r. o., 2012. 232 s. (Kapitoly z Velkých dějin zemí Koruny české). ISBN 978-80-7432-225-9. 
  6. Ottův slovník naučný. Díl 14, s. 946-947

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KABÁTNÍK, Martin, PRÁŠEK, Justin Václav, ed. ''Cesta z Čech do Jerusalema a Kaira: r. 1491–92''. Praha: J. Otto, 1900, 80 s.
  • LAŠEK, František. Litomyšl v dějinách a výtvarném umění. Litomyšl: J. R. Veselík, 1945. s. 35.
  • LEICHMANNOVÁ, Monika. Společenský a politický vzestup Kostků z Postupic v druhé polovině 15. století. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. 2011. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]