Vadkovice (Chbany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vadkovice
Požární nádrž
Požární nádrž
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 50 (2011)[1] (e)
Domů 92 (2009)
Nadmořská výška 290 m
Lokalita
PSČ 431 57
Obec Chbany
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Vadkovice (2,72 km²)
Zeměpisné souřadnice
Vadkovice
Vadkovice
Další údaje
Kód části obce 50768
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vadkovice (německy Wadkowitz) jsou vesnice, část obce Chbanyokrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na západ od Chban. V roce 2009 zde bylo evidováno 92 adres.[2]

Vadkovice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,72 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze jména Vadek ve významu ves lidí Vadkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in villa Wadkowiczich (1384), Watkowitz nebo Odporovice (1598), Vokovice[4] (1654), Wakowitz (1787 a 1846).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je poprvé zmíněnapřídomku rytíře Petra z Watzowitz, který je uveden jako svědek na darovací listině z roku 1295, kterou chomutovská komenda získala ves Otvice. V dalších historických pramenech jsou Vadkovice uvedeny jen v podobě stručných zmínek, které dokládají pouhou existenci vesnice. Je možné, že se k nim vztahuje zmínka o vsi Radkovice, která patřila městu Kadaň, uvedená v privilegiu vydaném roku 1367 císařem Karlem IV.[6]

Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
Opuštěné domy u návsi

Podle berní ruly z roku 1654 patřila vesnice v době po třicetileté válce jako šosovní dvůr městu Kadani, které ji spravovalo prostřednictvím svého milžanského statku. Tehdy v ní žili čtyři sedláci a dva chalupníci, z nichž jeden provozoval hospodu. Sedláci měli patnáct potahů a chovali dohromady pět krav, dvanáct jalovic, 43 ovcí, 26 prasat a čtyři kozy. Chudší chalupníci měli jen dvě krávy, jednu jalovici, pět prasat a dvě kozy. Kromě chovu dobytka pěstovali především pšenici.[6]

K Milžanům Vadkovice náležely až do roku 1675, kdy z nich byl vytvořen samostatný statek, ale v roce 1727 se k Milžanům opět vrátily. Podle tereziánského katastru patřila vesnice kadaňskému Bratrstvu svatého Růžence. Z řemeslníků tehdy ve vsi provozovali živnost tesař, krejčí a mlynář. Za císaře Josefa II. bylo Bratrstvo zrušeno a vesnici v roce 1786 koupil hrabě František Xaver z Auersperku, ale brzy ji znovu prodal kadaňskému měštanovi Antonínu Rothovi. V držení vesnice se poté až do zrušení poddanství vystřídala řada dalších měšťanů. Cena hospodářského dvora dosáhla v dražbě roku 1860 nebo 1861 50 tisíc zlatých. Koupil jej pan Stöckl z Prahy, ale od konce šedesátých let devatenáctého století se majitelé dvora znovu často střídali.[6]

Na začátku dvacátého století ve vsi fungovala kromě velkostatku také cihelna. Po druhé světové válce byli vysídleni Němci, což vedlo k poklesu počtu obyvatel vesnice na jednu třetinu předválečného stavu.[7]

Dochovanou podobu Vadkovic výrazně ovlivnila výstavba vodní nádrže Nechranice. V polovině osmdesátých let bylo rozhodnuto změnit Vadkovice na rekreační oblast. Značná část původní zástavby včetně velkého zemědělského dvora s letohrádkem byla zbořena a místo nich vznikla rozsáhlá kolonie rekreačních chat.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 109 obyvatel (z toho 45 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků a 94 Němců. Kromě pěti židů byli členy římskokatolické církve.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 134 obyvatel: 26 Čechoslováků, 105 Němců a tři cizince. S výjimkou tří lidí bez vyznání a sedmi židů se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 115 104 98 120 114 109 134 44 46 54 51 35 14 50
Domy 18 21 17 23 20 20 23 21 . 12 11 10 6 16
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Vikletice.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1850 se Vadkovice staly samostatnou obcí,[7] ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou obce Soběsuky. Až do roku 1960 patřily do okresu Žatec, ale při reformě územní správy byly od roku 1961 začleněny jako část obce Chbany do okresu Chomutov.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na návsi se na místě bývalého rybníku nachází protipožární nádrž. U jejího okraje stojí socha svatého Jana Nepomuckého.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Vadkovice, s. 291. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vadkovice, s. 466. 
  6. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Vadkovice, s. 52. Dále jen Binterová (2001). 
  7. a b Binterová (2001), s. 53.
  8. a b Binterová (2001), s. 54.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 600. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Vadkovice, s. 52–54. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vadkovice, s. 80–81. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]