Dávivec černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDávivec černý
alternativní popis obrázku chybí
Dávivec černý (Jatropha curcas)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod dávivec (Jatropha)
Binomické jméno
Jatropha curcas
L., 1753
Synonyma
  • Curcas curcas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dávivec černý (Jatropha curcas) je keřovitá rostlina, druh z rozsáhlého tropického a subtropického rodu dávivec, který roste jako planě rostoucí rostlina na neúrodných kamenitých půdách v polopouštích. Při testování lehce dostupných rostlin pro výrobu bionafty (nahrazující palivo z ropy) se stál dávivec černý jedním z potenciálních zdrojů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází z Ameriky, z území rozkládající se od Mexika přes Středoamerické státy do Brazílie, Bolívie, Peru až po Paraguay a sever Argentiny. Mimo tyto původní oblasti druhotně roste také na jihu Evropa, severu Afriky a ve Východní Indii.[1]

Je nenáročnou rostlinou suchých oblastí tropů a subtropů které dostačuje ročně jen 250 mm srážek (v Praze naprší asi 650 mm). Vystačí si i s kamenitou nebo štěrkovitou neúrodnou půdou která může být i zasolená. Přestože se nejčastěji vyskytuje v nadmořských výškách do 500 m a při průměrné roční teplotě přes 20 °C, dobře roste i ve vyšších výškách a krátkodobě snese i mírný mráz. Netrpí nemocemi ani jej nenapadají živočišní škůdci.

Při umělých výsadbách bylo zjištěno, že nejrychleji roste při průměrných dešťových srážkách okolo 600 mm ročně a pokud je vysazen do kvalitní, na živiny bohaté a propustné půdy vyroste i do výšky 10 m, dvojnásobku běžné průměrné hodnoty. A mohutnější rostlina více plodí.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

V období dlouhého sucha částečně opadavý, jednodomý keř nebo malý strom dorůstající průměrně do výšky 3 až 5 m. Žlutohnědě zabarvená kůra je hladká a loupe se v tenkých širokých šupinách a po větvích jsou řídce rozmístěné lenticely. Při poranění z něj vytéká bílé mléko latex. Střídavě vyrůstající listy s dlouhými řapíky a malými, brzy opadávajícími palisty jsou v obrysu široce oválné. Bývají dlouhé 7 až 15 a široké 7 až 13 cm, jsou tři až pětilaločné, na bázi jsou srdčité, na vrcholu zašpičatělé a po obvodu celistvé. Jsou téměř lysé, svrchu sytě zelené a lesklé, naspodu šedozelené a jsou dlanitě žilnaté s pěti až devíti žilkami.

Téměř 12 cm dlouhé úžlabní nebo terminální květenství s krátkými kopinatými listeny obsahuje deset až dvacet samčích květů na jeden samičí, oboje květy jsou pětičetné. Žlutozelené samčí květy mají kalich se 3 mm dlouhými lístky a korunu s 5 mm lístky které jsou ve spodní třetině srostlé, v květu se dále nachází deset tyčinekprašníky. Pět vnitřních tyčinek má vespod nitky srostlé, pět vnějších je má volné. Samičí květy jsou na delších stopkách a mají kalich se 4 mm dlouhými lístky a korunu se 6 mm lístky které nejsou srostlé. Dále se v samičím květu nachází 10 zakrslých patyčinek a spodní trojpouzdrý, lysý semeník s třemi dvouklanými bliznami. Oboje květy produkují nektar, opylovány jsou hmyzem, hlavně včelami.

V květenství se obvykle vytvoří deset a více plodů. Jsou to 2,5 až 3 cm dlouhé, elipsoidní nebo oválné tobolky které jsou zprvu zelené, se zráním žloutnou a v plné zralosti (asi 3 měsíce po odkvětu) jsou tmavě hnědé. Tobolka má tři pouzdra, v každém je téměř 2 cm podlouhlé černé semeno. Semena obsahují asi 35 % oleje a současně i jedovatý toxalbumin curcin (obdobný je ve skočci obecném). Dávivec černý nemá pevnou dobu kvetení, plody lze obvykle sklízet dvakrát až třikrát za rok. Prvně plodí za tří až pět let a dožívá se až 40 roků. V přírodě se rozmnožuje semeny s krátkou životaschopností a při průmyslovém pěstování je šířen rostlinnými řízky.[2][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Vylisovaný olej se pro své výrazně projímavé účinky užíval v lidovém lékařství a také sloužil ke svícení, čerstvé kůry se zase používalo jako léku k hojení ran při malomocenství, ekzémech a vředech. Někdy se keře vysazují do řad k ohrazení pozemků, dřevo starých keřů se používá k topení.

Dávivec černý je považován za potenciální zdroj ekologické bionafty. Z plantáže o rozloze jednoho hektaru lze získat z jeho semen ročně 1,5 tun paliva. Není to mnoho, ale rostliny mohou růst v místech pro jiné druhy nevhodných (suchá a zasolená půda), navíc je to nepotravinářská rostlina vyžadující minimální péči a pro jejíž plody není jiné zužitkování.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRIN Taxonomy for Plants: Jatropha curcas [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 05.09.2013, [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Jatropha curcas [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.08.2011, [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c About Jatropha plant [online]. Centre for jatropha promotion & biodiesel, Rajasthan, IN, [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Flora of China: Jatropha curcas [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Dendrologie.cz: Jatropha curcas [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006, [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]