Planě rostoucí rostlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Baobab prstnatý - jedna z planě rostoucí rostlin

Planě rostoucí rostlina je jedinec nebo kolonie rostlin které se samovolně rozmnožují bez lidského přičinění. V České republice je planě rostoucí rostlina definována zákonem České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze dne 19. 2. 1992 ve znění pozdějších změn.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Na planě rostoucí rostliny je od samého počátku vyvíjen nátlak k evoluční adaptaci na měnící se přírodní podmínky; dnes rostoucí rostliny jsou potomci těch, které se dokázaly změnám přizpůsobit. Lidé se od počátku neolitu učí využívat dostupné rostliny a postupným šlechtěním je přetváří v tzv. kulturní rostliny. Mění je tak, aby jejich užitná hodnota neustále stoupala a přizpůsobuje je pro růst v nepůvodních klimatických i půdních podmínkách.[1]

Je také mnoho planě rostoucích rostlin jejichž plodů, dřeva nebo jiných částí se využívá, aniž by byly rostliny záměrně rozmnožovány nebo šlechtěny. Do této skupiny patří hlavně. rozsáhlé tropické i subtropické lesy, kterých domorodci využívají po staletí stejným způsobem a jejichž obnovu ponechávají na přírodě. Obdobně se však chovají i „kulturní lidé“, kteří sbírají lesní plody např. borůvky, brusinky, lesní jahody nebo bez náhrady vytěžují Amazonií.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Zájem o planě rostoucí rostliny které přímo neslouží pro uspokojování lidských materiálních nebo estetických potřeb vyplynul z poznání, že je nutno zachovat pokud možno nezdevastovanou přírodu i pro další generace, že i tyto rostliny tvoří přírodní dědictví jehož estetické, vědecké, kulturní, rekreační, hospodářské a další hodnoty je třeba uchovávat a předávat dalším generacím. Praktický přínos se u některých druhů (např. u brambor) projevuje již dnes, když se zpětně kříží vyšlechtěné odrůdy s těmi původními za účelem zvýšení přirozené ochrany před škůdci. Dále se jeví jako významné některé nově objevované rostlinné substance pro použití v medicíně.[2]

Mnohé planě rostoucí rostliny se dokázaly přizpůsobit změnách tak dokonale, že rostou ve formě plevelů téměř v symbióze s kulturními rostlinami.[3] Jiné mají silný rozmnožovací potenciál a pokud se dostanou, nejčastěji lidským přičiněním, do nových míst kde naleznou výhodnější životní podmínky a nežijí tam jejich škůdci stanou se invazivními rostlinami (např. křídlatka[4]).

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Jednou z prvních významných akcí na jejich ochranu v rámci celé Evropy byla tzv. Bernská úmluva uzavřena v roce 1979 ve švýcarském Bernu, která vstoupila v platnost ve všech zemích Rady Evropy i v některých nečlenských zemích. Ve smlouvě byla zdůrazněna zvláště nutnost chránit ohrožené druhy.[5]České republice byl následně vyhláškou Ministerstvem životního prostředí č. 395/1992 Sb.[6] určen Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a v roce 2000 byl Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR stanoven Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky.[7]

Ochrana musí spočívat nejen v zachování životního prostředí kterému jsou planě rostoucí rostliny přizpůsobeny, ale i v omezení možnosti jejich hybridizace s běžně pěstovanými zemědělskými plodinami anebo s rostlinami geneticky modifikovanými.[8]

Další příklady[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.natur-im-vww.de/wildsaat-wildpflanzgut#aussaat-und-erfolg
  2. http://is.muni.cz/th/34031/lf_d/Bulkova-Protektivni_latky_rostlinneho_puvodu_v_prevenci.txt
  3. http://www.agromanual.cz/cz/atlas/plevele
  4. http://www.ibot.cas.cz/invaze/druhy/seznam/kridlatka.html
  5. http://chm.nature.cz/information/fol401921
  6. http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/7698185c778da46fc125654b0044ddbc?OpenDocument
  7. http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP18_cevnt.pdf
  8. http://www.osel.cz/index.php?clanek=3156