Slunečnice roční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSlunečnice roční
alternativní popis obrázku chybí
Slunečnice roční (Helianthus annuus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodslunečnice (Helianthus)
Binomické jméno
Helianthus annuus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slunečnice roční (Helianthus annuus) je jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovité, původní v Americe. Její květenství je velký úbor, dosahuje v průměru až 30 cm. Stonek slunečnice roční může být až 3 metry vysoký.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Slunečnice s 34 spirálami v jednom směru a 55 ve druhém
Plody slunečnice obsahují po jednom semeni

To, co se někdy nazývá květ, je ve skutečnosti velké květenství složené z více květů, nahloučeným vedle sebe. Květy jsou dvojího druhu: výrazné jazykovité květy, umístěné na kružnici na okrajové části úboru, bývají žluté, ale někdy až oranžové či do hněda. Tyto květy jsou však pouze sterilní a slouží k přilákání hmyzího opylovače. Druhé, trubkovité květy, jsou ve vnitřní části úboru.

Trubkovité květy uzrávají v plody, běžně zvané slunečnicová semínka. Ve skutečnosti se však nejedná o semena v pravém slova smyslu, ta jsou uzavřena pouze uvnitř v tvrdém nepoživatelném pouzdru.

Trubkovité květy jsou uspořádané v květenství spirálovitě a každý kvítek je k dalšímu orientovaný přibližně ve zlatém úhlu (~137°). Přitom vzniká vzorek tvořený levotočivými a pravotočivými spirálami, kde počet levých a pravých spirál jsou po sobě jdoucí Fibonacciho čísla. Většinou mívá 34 spirál v jednom směru a 55 ve druhém.

Otáčení za sluncem[editovat | editovat zdroj]

Otáčení za sluncem, čili heliotropismus, je známý jev, který se o slunečnici traduje. Ve skutečnosti se vyskytuje pouze u poupat, nerozvinutých květenství. Při východu Slunce se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně „putují“ po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici.[2]

Pohyb způsobují motorické buňky ve stonku pod květenstvím, v části stonku nazývané pulvinus. Když se květenství začnou otevírat, stonek postupně stářím ztuhne.[3] Většinou pak orientace zůstává ve východní pozici.[4]

Ke slunci se dokonce určitým způsobem natáčí i listy.[zdroj?]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Plodenství slunečnic

Slunečnice pochází z Ameriky. Vedou se spory o tom, kde byly poprvé pěstovány a domestikovány[5]. První známý příklad plně domestikované slunečnice roční byl nalezen v Hayes, Tennessee, a datuje se do let 2300 př. n. l.[5] Inkové používali slunečnice jako vypodobení svého boha slunce. Semena byla dovezena do Evropy v 16. století. Zde se v 18. století (např. v Rusku) velmi rozšířily a jsou pěstovány dodnes.

Slunečnicová semínka se prodávají ke přímé konzumaci nebo se pečou na plotně. Někdy se z nich vyrábí i alternativa k arašídovému máslu. Také se jimi často přikrmují ptáci. Slunečnicový olej se používá při vaření a na výrobu bionafty. Zbytek po získání oleje se používá ke krmení dobytka. Slunečnice také produkují latex a zkoumá se jejich vhodnost pro výrobu hypoalergenní gumy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunflower na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. KOLÁŘ, Jan. Jak se slunečnice otáčejí za Sluncem? A pohybují se i v noci?. prirodovedci.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 
  3. FELL, Andy. Why sunflowers face east. phys.org [online]. 2021-08-11 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. LANG, A. R. G.; BEGG, J. E. Movements of Helianthus annuus Leaves and Heads. S. 299–305. The Journal of Applied Ecology [online]. 1979-04. Roč. 16, čís. 1, s. 299–305. Dostupné online. DOI 10.2307/2402749. (anglicky) 
  5. a b WILLS, David M.; BURKE, John M. Chloroplast DNA Variation Confirms a Single Origin of Domesticated Sunflower (Helianthus annuus L.). S. 403–408. Journal of Heredity [online]. 2006-06-22. Roč. 97, čís. 4, s. 403–408. Dostupné online. DOI 10.1093/jhered/esl001. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]