Diapedéza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Průnik neutrofilu do tkáně: ukázka diapedézy v praxi

Diapedéza (též extravazace) je schopnost bílých krvinek procházet cévní stěnou kapilár a vstupovat do přilehlých tkání. Tento proces je významný pro vrozenou i adaptivní imunitu[1] a je velmi přísně kontrolovaný, protože v dalších krocích v tkáni vzniká zánět. Diapedézy v klasickém slova smyslu jsou schopné zejména neutrofilní granulocyty a monocyty, ačkoliv podobný proces probíhá i při tzv. homingu lymfocytů do lymfatických orgánů.[2]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Za normálních okolností do okolní tkáně migrují monocyty, které se tam následně mění v makrofágy a dospívají. Naopak nárazově probíhá diapedéza vyvolaná zánětem v okolní tkáni, která probíhá v několika dobře zmapovaných krocích. Jedním z důležitých procesů je na samotném počátku zřejmě vazodilatace (rozšíření cév). Díky ní se snižuje rychlost toku krve a bílé krvinky se snadněji dostanou do kontaktu se stěnou (endotelem) vlásečnic. Na povrchu kapilár již čekají selektiny (P, E), jejichž expresi způsobil výskyt fragmentů komplementu (C5a), histaminu, TNF-α, LPS a dalších molekul signalizujících infekci. Bílé krvinky se dostávají do kontaktu se selektiny, což způsobí, že se začnou rolovat po vnitřní stěně kapiláry. V druhé fázi dojde k vazbě bílých krvinek na adhezivní receptory ICAM (ICAM-1, ICAM-2) – to způsobí, že se bílé krvinky přestanou rolovat a pevně přilnou k endotelu. Následně (za pomoci zejména receptoru PECAM) proběhne vlastní diapedéza, průnik bílé krvinky mezi stěnami dvou endoteliálních buněk a také skrz bazální membránu.[3] Tato poslední fáze je však stále velmi kontroverzní a podle některých studií dochází k průniku skrz endotel jen na místech, kde se stýkají tři endoteliální buňky, nebo dokonce dochází k transcytóze skrz samotnou endoteliální buňku.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MULLER, W. A. Leukocyte-endothelial-cell interactions in leukocyte transmigration and the inflammatory response. Trends Immunol.. 2003, roč. 24, čís. 6, s. 327–34. Dostupné online. ISSN 1471-4906. 
  2. LEWINSOHN, D. M.; BARGATZE, R. F.; BUTCHER, E. C. Leukocyte-endothelial cell recognition: evidence of a common molecular mechanism shared by neutrophils, lymphocytes, and other leukocytes. J Immunol.. 1987, roč. 138, čís. 12, s. 4313–21. Dostupné online. ISSN 0022-1767. 
  3. Murphy, K., Travers, P., Walport, M. Janeway's Immunobiology. 7. vyd. New York: Garland Science, 2008. 
  4. XU, H.; DAWSON, R.; CRANE, I. J., et al. Leukocyte diapedesis in vivo induces transient loss of tight junction protein at the blood-retina barrier. Invest Ophthalmol Vis Sci.. 2005, roč. 46, čís. 7, s. 2487–94. Dostupné online. ISSN 0146-0404. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]