Koroun bezzubý
 Koroun bezzubý | |
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
sirény (Sirenia) |
| Čeleď |
dugongovití (Dugongidae) |
| Podčeleď |
korouni (Hydrodamalinae) Palmer, 1895 |
| Rod |
koroun (Hydrodamalis) Retzius, 1794 |
| Binomické jméno | |
|
Hydrodamalis gigas Zimmermann, 1780 | |
 Areál rozšíření
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas) je vyhynulý mořský savec z čeledi dugongovitých (Dugongidae).
Koroun byl jediný druh sirén žijící v chladných vodách a v historické době byl endemit Komandorských ostrovů. Pro Evropany ho objevila roku 1741 výprava Vituse Beringa, která na ostrovech ztroskotala při průzkumu severní části Pacifiku. Korouni jim poskytli výživné a chutné maso, tuk bohatý na vitamíny a chránící proti kurdějím i kůži na opravu lodí. Člen výpravy, petrohradský přírodovědec Georg Wilhelm Steller, po kterém se zvíře v ruštině nazývá Stellerova kráva (Cтеллерова корова), odhadl celkový počet na 1 500–2 000 jedinců.[3] Byli to obři měřící až devět metrů a vážící mnohdy okolo 10 tun (k vytažení uloveného korouna na břeh bylo prý potřeba až třiceti mužů), kteří se živili mořskými řasami v příbřežních mělčinách. Před chladem a ostrými skalami je chránila až 7 cm silná kůže, která svou strukturou připomínala stromovou kůru (odtud české jméno).
Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]
Lovci kožešin, kteří v oblasti působili, se naučili využívat korouny jako snadný zdroj potravy. Lov usnadňovala důvěřivá povaha korounů i jejich sociální způsob života, kdy neopouštěli poraněného druha. Proto byl v roce 1768 zabit Ivanem Popovem poslední žijící koroun (i když domorodí Aleuti občas tvrdí, že nějakého korouna zahlédli) – jde patrně o smutný rekord, kdy na vyhubení celého živočišného druhu stačilo dvacet sedm let.
Fosilní nálezy dokládají, že koroun dříve žil v celém severním Pacifiku od Japonska po Kalifornii. Skutečnost, že v době objevení Evropany žil pouze na Komandorských ostrovech, které předtím nebyly obývané lidmi, naznačuje, že za jeho vyhynutím jinde stáli lidé. V době, kdy byl objeven, se již patrně jednalo o ohrožený druh. Koroun se tak stal obětí své přílišné zranitelnosti, podobně jako jiná megafauna.
Exempláře korouna se nacházejí v muzeích Ruska a Německa.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Zdeněk Veselovský: Sloni a jejich příbuzní, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1977
https://web.archive.org/web/20110528200029/http://www.sirenian.org/stellers.html - anglicky
https://web.archive.org/web/20100903140147/http://dronts.ru/stellerova-korova - rusky
https://web.archive.org/web/20061009014612/http://vivovoco.rsl.ru/VV/JOURNAL/NATURE/06_02/SIRENE.HTM - článek dokazující, že na konci třetihor byli korouni hojně rozšířenými zvířaty
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
- ↑ HANZLÍK, Václav. Hydrodamalis gigas (koroun bezzubý) [online]. Biolib.cz [cit. 2008-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Жариков, К. А. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-05-13]. Heslo МОРСКА́Я КОРО́ВА. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koroun bezzubý ve Wikimedia Commons - Galerie koroun bezzubý ve Wikimedia Commons
Taxon Hydrodamalis gigas ve Wikidruzích
