Mravencojed žíhaný
 Mravencojed žíhaný | |
 Mravencojed žíhaný | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Podtřída |
vačnatci (Marsupialia) |
| Řád |
kunovci (Dasyuromorphia) |
| Čeleď |
mravencojedovití (Myrmecobiidae) Waterhouse, 1841 |
| Rod |
mravencojed (Myrmecobius) Waterhouse, 1841 |
| Binomické jméno | |
|
Myrmecobius fasciatus Waterhouse, 1836 | |
 Areál rozšíření
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravencojed žíhaný (Myrmecobius fasciatus), známý též jako numbat, je druh vačnatce. Jeho srst je nápadně oranžově hnědá se sedmi, vzácně se šesti bílými pruhy na trupu. Má charakteristický tvar těla a dlouhý, chlupatý ocas.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tento v současnosti vzácný druh se vyskytuje již jen v malé oblasti na jihozápadě Austrálie. Žije především v lesích tvořených různými druhy blahovičníků.
Základní data[editovat | editovat zdroj]
Mravencojed žíhaný měří 20 až 28 cm, bez ocasu 16–21 cm. Jeho hmotnost se pohybuje od 275 až 550 g.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Stejným druhům stromů dávají přednost i termiti, kteří staví v dutinách svá hnízda. Potravu mravencojeda proto tvoří termiti a mravenci, které pomocí svého velmi dlouhého, lepkavého jazyka vytahuje z děr. Na rozdíl od většiny vačnatců hledá potravu přes den. Mravencojed je také zajímavý vysokým počtem zubů. Má 52 zubů jako jediný ze suchozemských savců.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mravencojed žíhaný ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo mravencojed žíhaný ve Wikislovníku
Taxon Myrmecobius fasciatus ve Wikidruzích
