Mravencojed žíhaný
 Mravencojed žíhaný |
|
 Mravencojed žíhaný |
|
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 ohrožený druh[1] |
|
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | kunovci (Dasyuromorphia) |
| Čeleď | mravencojedovití (Myrmecobiidae) Waterhouse, 1841 |
| Rod | mravencojed (Myrmecobius) Waterhouse, 1841 |
| Binomické jméno | |
| Myrmecobius fasciatus Waterhouse, 1836 |
|
 Areál rozšíření
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravencojed žíhaný (Myrmecobius fasciatus), známý též jako numbat, je druh vačnatce. Jeho srst je nápadně oranžově hnědá se sedmi, vzácně se šesti bílými pruhy na trupu. Má charakteristický tvar těla a dlouhý, chlupatý ocas.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tento v současnosti vzácný druh se vyskytuje již jen v malé oblasti na jihozápadě Austrálie. Žije především v lesích tvořených různými druhy blahovičníků.
Základní data[editovat | editovat zdroj]
Mravencojed žíhaný měří 20 až 28 cm, bez ocasu 16–21 cm. Jeho hmotnost se pohybuje od 275 až 550 g.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Stejným druhům stromů dávají přednost i termiti, kteří staví v dutinách svá hnízda. Potravu mravencojeda proto tvoří termiti a mravenci, které pomocí svého velmi dlouhého, lepkavého jazyka vytahuje z děr. Na rozdíl od většiny vačnatců hledá potravu přes den. Mravencojed je také zajímavý vysokým počtem zubů. Má 52 zubů jako jediný ze suchozemských savců.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mravencojed žíhaný ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo mravencojed žíhaný ve Wikislovníku
Taxon Myrmecobius fasciatus ve Wikidruzích
