Přeskočit na obsah

Ostnák madagaskarský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOstnák madagaskarský
alternativní popis obrázku chybí
Ostnák madagaskarský
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďostnákovití (Jacanidae)
Rodostnák (Actophilornis)
Binomické jméno
Actophilornis africanus
(Geoffroy Saint-Hilaire, I, 1832)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostnák madagaskarský (Actophilornis albinucha) je vodní pták z čeledi ostnákovitých, který je endemický Madagaskaru.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Druh formálně popsal francouzský zoolog Isidore Geoffroy Saint-Hilaire v roce 1832. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou rozeznávány žádné poddruhy.[2] Druhové jméno albinucha pochází z latinského albus („bílý“) a nucha („šíje“).[3]

Ostnák madagaskarský se řadí do rodu Actophilornis. Jediným dalším zástupcem tohoto rodu je ostnák africký, který představuje nejbližšího příbuzného madagaskarského ostnáka.[4]

Ilustrace ostnáka madagaskarského (mezi 1820–1863)

Ostnák madagaskarský se vyskytuje pouze na Madagaskaru. Na africkém kontinentně jej nahrazuje ostnák africký, který Madagaskar neobývá. Ostnák madagaskarský obývá sever a západní část ostrova.[5] Stanoviště druhu tvoří mělké sladkovodní plochy jako jezerní okraje a močálovité oblasti, případně i pomalu tekoucí řeky. Vyskytuje se do 750 m n. m.[6]

Zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2020 hrubě odhadovala celkovou populaci druhu na pouhých 975–2064 jedinců.[6]

Dosahuje délky těla kolem 30 cm.[7] Podobně jako u ostatních druhů ostnáků je samice o hodně větší než samec.[4] Korunka je bílá s občasným, avšak výrazným černým skvrněním. Šíje a postranní krku jsou bílé se zlatavým nádechem v oblasti ramen. Hrdlo, příuší a přední strana krku jsou černé, těsně pod zobákem se ukrývá bílý skvrna. Zbytek svrchní i spodní strany těla je kaštanový, pouze na svrchních krovkách ocasních je bílý pruh pokračující až na boky. Křídla jsou kaštanová, avšak ruční letky a vnější loketní letky jsou černé. Zobák je modrý, duhovky hnědé, nohy modrošedé. V ohbí křídla se nachází rohovitý hrbolek, resp. tupý nízký osten, který však nevyčnívá přes opeření a není zdaleka tak dlouhý jako u některých jiných druhů ostnáků (viz např. ostnák trnitý).[5]

Biologie a ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Ostnák madagaskarský je jen málo studovaný druh.[4] Živí se hmyzem, jejich larvami a dalšími bezobratlými, občas spolkne i semena vodních rostlin. Hnízdo je jen nedbale postavená plošina z rostlinného materiálu ukotvená mezi vodními rostlinami přímo na vodě. Samice klade kolem 4 vajec.[7]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Ostnák madagaskarský představuje ohrožený druh. Na vině je hlavně úbytek přirozeného prostředí. Močálovité nížiny jsou totiž na Madagaskaru na rychlém ústupu a na jejich místě vznikají rýžová pole atp. Na největším madagaskarském jezeře Alaotra je úbytek ostnáků madagaskarských dáván do souvislosti se zanášením jezera bahnem, rozvojem zemědělství, odvodňováním, nadměrným rybolovem i nelegálním lovem.[6]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes [online]. IOC World Bird List v14.1, 2024 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 39. 
  4. a b c JACKSON, Josephine D’Urban; ZEFANIA, Sama; MOEHY, Sebastien. Ecology, conservation, and phylogenetic position of the Madagascar Jacana Actophilornis albinucha. Ostrich. 2019-12-13, roč. 90, čís. 4, s. 315–326. Dostupné online [cit. 2024-04-28]. ISSN 0030-6525. DOI 10.2989/00306525.2019.1662508. (anglicky) 
  5. a b HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 216. (anglicky) 
  6. a b c Actophilornis albinucha [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22693532A173128661.en. (anglicky) 
  7. a b Handbook of the birds of the world: Volume 3, Hoatzin to Auks. Příprava vydání Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal. Barcelona: Lynx Edicions, 1996. Dostupné online. ISBN 84-87334-20-2. S. 289-290. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]