Kruhoočkovití
 Kruhoočkovití | |
|---|---|
 kruhoočko japonské (Zosterops japonicus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | kruhoočkovití (Zosteropidae) Bonaparte, 1853 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kruhoočkovití (Zosteropidae) představují čeleď pěvců rozšířenou v Africe, Asii a na mnoha ostrovech v Tichomoří. Jde o relativně malé opeřence s kratšími, zaoblenými křídly a kompaktním tělem, hlava je středně velká a zobák tenký a zašpičatělý. Čeledi vynesl jméno nápadný oční kroužek, jenž se objevuje u řady jejich zástupců, jako je relativně jednotně vyhlížející, ale značně diverzifikovaný rod Zosterops. V rámci kruhoočkovitých se nicméně odvozují i některé odlišně vyhlížející rody, které byly historicky klasifikovány v rámci jiných čeledí (například rod Yuhina).[1]
Kruhoočkovití představují přizpůsobivé ptáky rozšířené napříč širokou škálou stanovišť. Živí se bezobratlými, někdy i rostlinnými produkty. Kartáčkovitý jazyk mnohých kruhooček napomáhá konzumaci nektaru z květů. Kruhoočka bývají monogamní s biparentální péčí, u rodu Yuhina může více párů klást vejce do stejného hnízda. Inkubační doba trvá 10 až 16 dní, mláďata opouštějí hnízdo za 10 až 17 dní, nicméně ještě několik dalších týdnů vyžadují rodičovskou péči.[1]
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Za popisnou autoritu čeledi kruhoočkovitých (Zosteropidae) je pokládán francouzský přírodovědec Charles Lucien Bonaparte (1853), ačkoli první vědecké popisy jednotlivých druhů kruhooček spadají již do druhé poloviny 18. století. Nejpočetnější a nejtypičtější rod kruhooček představuje Zosterops, který popsali N. A. Vigors a T. Horsfield roku 1827 a jenž sdružuje podobně vypadající opeřence s nápadným kroužkem okolo oka, jenž čeledi vynesl i jméno. V průběhu historie se s kruhoočkovitými většinou nakládalo jako se samostatnou čeledí, díky přítomnosti kartáčkovitého jazyka byli pokládáni za příbuzné strdimilovitých (Nectariniidae) a kystráčkovitých (Meliphagidae), případně vystupovali jakožto podčeleď cukernatkovitých (Promeropidae).[2]
Průkopnické práce založené na DNA-DNA hybridizaci (vizte Sibleyho a Ahlquistův systém ptáků), stejně jako navazující molekulárně-fylogenetické studie (např. Cibois 2003[3]) ukázaly příbuznost kruhooček s timáliemi, resp. pěnicemi. Jak čeleď timáliovitých (Timaliidae), tak čeleď pěnicovitých (Sylviidae) v širším smyslu představovaly extrémně problematické, sběrné taxony a prošly výraznými redefinicemi spojenými s rozličným přeskupováním rodů a vytyčováním nových taxonů tak, aby byl respektován předpokládaný monofyletismus jednotlivých skupin. Například rody Yuhina a Stachyris se ve starších zdrojích klasifikují v rámci timálií a v tradičním pojetí rovněž nebyly monofyletické; konkrétně od rodu Stachyris byly vyčleněny samostatné rody Dasycrotapha, Zosterornis a Sterrhoptilus zařazované v rámci kruhoočkovitých.[4]
Čeleď Zosteropidae podle molekulární fylogenetiky vystupuje jako sesterský taxon vůči čeledím Timaliidae, Leiothrichidae a Pellorneidae (resp. i Alcippeidae),[1][5][6] a to v následujícím rodovém složení (duben 2024):[7][8]
- rod Apalopteron Bonaparte, 1854 – medosavka
- rod Cleptornis Oustalet, 1889 – kruhoočko
- rod Dasycrotapha Tweeddale, 1878 – timálie
- rod Heleia Hartlaub, 1865 – kruhoočko
- rod Megazosterops Stresemann, 1930 – kruhoočko
- rod Parayuhina Cai, Cibois, Alström, Moyle, J.D. Kennedy, Shimiao, R. Zhang, Irestedt, Ericson, Gelang, Qu, Lei & Fjeldså, 2019 – chocholáček
- rod Rukia Momiyama, 1922 – kruhoočko
- rod Staphida Swinhoe, 1871 – chocholáček
- rod Sterrhoptilus Oberholser, 1918 – timálie
- rod Stictocerthia Sangster, Vinciguerra, Gaudin & Andersen, 2023 – timálie[4]
- rod Tephrozosterops Stresemann, 1931 – kruhoočko
- rod Yuhina Hodgson, 1836 – chocholáček
- rod Zosterops Vigors & Horsfield, 1827 – kruhoočko
- rod Zosterornis Ogilvie-Grant, 1894 – timálie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 450–451. (anglicky)
- ↑ DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Penduline-tits to Shrikes. Barcelona: Lynx Editions, 2008. (Handbook of the Birds of the World; sv. 13). ISBN 978-84-96553-45-3. S. 402. (anglicky)
- ↑ CIBOIS, Alice. Mitochondrial DNA Phylogeny of Babblers (Timaliidae). The Auk. 2003-01, roč. 120, čís. 1, s. 35–54. Dostupné online [cit. 2024-04-14]. DOI 10.2307/4090138.
- ↑ a b SANGSTER, George; VINCIGUERRA, Nicholas T.; GAUDIN, Jimmy. A new genus for Dasycrotapha plateni and D. pygmaea (Aves: Zosteropidae). Zootaxa. 2023-10-31, roč. 5361, čís. 1, s. 145–148. Dostupné online [cit. 2024-04-14]. ISSN 1175-5334. DOI 10.11646/zootaxa.5361.1.10.
- ↑ CAI, Tianlong; CIBOIS, Alice; ALSTRÖM, Per. Near-complete phylogeny and taxonomic revision of the world’s babblers (Aves: Passeriformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019-01, roč. 130, s. 346–356. Dostupné online [cit. 2024-04-14]. DOI 10.1016/j.ympev.2018.10.010. (anglicky)
- ↑ OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-04-14]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. PMID 30936315. (anglicky)
- ↑ Sylviid babblers, parrotbills, white-eyes – IOC v14.1. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
- ↑ kruhoočkovití [online]. BioLib. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kruhoočkovití na Wikimedia Commons 
Taxon Zosteropidae ve Wikidruzích
