Hyliidae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHyliidae
alternativní popis obrázku chybí
moudivláček nejmenší (Pholidornis rushiae)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
ČeleďHyliidae
Bannerman, 1923
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hyliidae je čeleď pěvců ze zalesněných oblastí v tropické západní a střední Africe. Zahrnuje pouze dva druhy, každý ve vlastním monotypickém rodu:

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Oba dva druhy představují drobné pěvce, kteří dosahují hmotnosti 5 až 14 gramů a živí se převážně hmyzem, zejména puklicovitými (Coccidae). Vytvářejí malé skupiny, které hřadují ve společných hnízdech. Hnízda jsou kulovitá, podobná hnízdům snovačovitých (Ploceidae). Vejce mají bílou barvu.[1]

Systematické zařazení obou druhů představovalo dlouhodobý problém a v průběhu historie byly klasifikovány buďto společně, anebo samostatně jako zástupci květozobovitých (Dicaeidae), astrildovitých (Estrildidae), kystráčkovitých (Meliphagidae), strdimilovitých (Nectariniidae), sýkorovitých (Paridae), snovačovitých, budníčkovitých (Phylloscopidae), moudivláčkovitých (Remizidae) nebo pěnicovitých (Sylviidae). Ačkoli většina autorů řadila oba druhy samostatně do různých čeledí,[1] genetické analýzy ukázaly, že si jsou oba druhy blízce příbuzné.[2][3] Současnou čeleď Hyliidae, jež budníčka šedozeleného a moudivláčka nejmenšího sdružuje, vytyčil v roce 1923 britský ornitolog David Bannerman pro rod Hylia[4] a v roce 1930 ji užil i americký ornitolog George Latimer Bates[5], ale pozdější autoři ji nepřijali. Sdílený odvozený znak obou druhů představuje kartáčovitý jazyk a dlouhá jazylka.[1][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baumsänger na německé Wikipedii.

  1. a b c SEFC, Kristina M; PAYNE, Robert B; SORENSON, Michael D. Phylogenetic relationships of African sunbird-like warblers: Moho ( Hypergerus atriceps ), Green Hylia ( Hylia prasina ) and Tit-hylia ( Pholidornis rushiae ). Ostrich. 2003-06, roč. 74, čís. 1-2, s. 8–17. Dostupné online [cit. 2024-04-15]. ISSN 0030-6525. DOI 10.2989/00306520309485365. (anglicky) 
  2. a b ALSTRÖM, Per; OLSSON, Urban; LEI, Fumin. A review of the recent advances in the systematics of the avian superfamily Sylvioidea. Chinese Birds. 2013-06-29, roč. 4, čís. 2, s. 99–131. Dostupné online [cit. 2024-04-15]. DOI 10.5122/cbirds.2013.0016. 
  3. FREGIN, Silke; HAASE, Martin; OLSSON, Urban. New insights into family relationships within the avian superfamily Sylvioidea (Passeriformes) based on seven molecular markers. BMC Evolutionary Biology. 2012, roč. 12, čís. 1, s. 157. Dostupné online [cit. 2024-04-15]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-12-157. PMID 22920688. (anglicky) 
  4. BANNERMAN, David A.; LOWE, W. P. Report on the Birds collecled during the British Museum Expedition to the Ivory Coast (French West /lfrica).. Ibis. 1923-10, roč. 65, čís. 4, s. 667–748. Dostupné online [cit. 2024-04-15]. ISSN 0019-1019. DOI 10.1111/j.1474-919X.1923.tb08230.x. (anglicky) 
  5. BATES, G. L. Handbook of the Birds of West Africa. London: Bale, Sons and Danielson, 1930. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]