Apatosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxApatosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, kolem 150 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu rodu Apatosaurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha
Infrařád Sauropoda
Nadčeleď Diplodocoidea
Čeleď diplodokovití (Diplodocidae)
Podčeleď Apatosaurinae
Rod Apatosaurus
Marsh, 1877
Typový druh
Apatosaurus ajax
Synonyma
  • Brontosaurus
  • Elosaurus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apatosaurus ("klamný ještěr") byl rod dávno vyhynulého sauropodního dinosaura, žijícího v Severní Americe v období pozdní jury, asi před 156 až 151 miliony let. V průběhu let bylo popsáno množství druhů tohoto rodu, z nichž ne všechny jsou dnes považovány za vědecky platné.[1]

Apatosaurus v. Brontosaurus[editovat | editovat zdroj]

V roce 1903 si paleontolog Elmer Riggs všiml, že druh Brontosaurus excelsus má nápadně mnoho znaků společných s druhem Apatosaurus ajax. Fosilie druhu B. excelsus tedy přeřadil pod nový druh rodu ApatosaurusA. excelsus. Dle pravidel vědeckého názvosloví totiž platí pouze první formálně publikované jméno, a tím byl v tomto případě Apatosaurus.[2] Přesto mnoho lidí stále používá již neplatné vědecké jméno, kterým jsou také někdy označováni souhrnně všichni sauropodní dinosauři. V roce 2015 pak trojice paleontologů z USA a Portugalska Emanuel Tschopp, Octávio Mateus, a Roger Benson provedla detailní výzkum anatomických znaků mnoha sauropodů a výsledkem jejich analýzy mimo jiné bylo, že Brontosaurus je skutečně odlišný a samostatný rod sauropodního dinosaura.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1975 nebyla známa jeho lebka (což je u sauropodů poměrně častý problém), i když zbytek kostry byl znám už téměř sto let. Nejprve byl restaurován s hlavou kamarasaura, proto název Apatosaurus („klamný nebo bludný ještěr“). V průběhu téměř celého 20. století byl tento rod znám spíše pod názvem Brontosaurus. Toto dnes již vědecky neplatné rodové jméno natolik zlidovělo, že se někdy používá pro označení všech sauropodních dinosaurů[4].

Velikost[editovat | editovat zdroj]

Běžně velké exempláře tohoto masivního sauropoda dosahují délky asi 23 až 26 metrů[5] a odhadované hmotnosti kolem 20 tun (zhruba jako čtyři dospělí sloni).[6] Existují však objevy izolovaných obřích obratlů o více než metrové výšce, které nasvědčují existenci ještě podstatně větších jedinců[7]. Je možné, že existovali i apatosauři s délkou kolem 30 metrů a hmotností nad 40 tun, dokázat to ale mohou jen případné další objevy. O něco větším, velmi blízce příbuzným rodem sauropoda, byl ostatně Supersaurus.

Gregory S. Paul odhadl v roce 2016 velikost druhu A. ajax na 23 metrů a 20 tun, druhu A. (Brontosaurus?) parvus na 22 metrů a 14 tun, druhu A. (Brontosaurus?) excelsus na 22 metrů a 15 tun a druhu A. (Brontosaurus?) louisae na 23 metrů a 18 tun.[8]

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Apatosaurus byl pevně stavěn, nicméně nebyl tak dlouhý, jako Diplodocus, se kterým patří do stejné čeledi Diplodocidae. Jeho tělo bylo neseno čtyřma sloupovitýma nohama, na každé z nich měl pět prstů a palce na předních nohou byly opatřeny drápem. Jeho ocas byl bičovitý, tvořen 82 obratli, spojenými mezi sebou klouby, zatímco diplodokův měl jen 73 obratlů (a byl kratší). Nad účelem lze pouze spekulovat. Někteří paleontologové se domnívají, že mohl sloužit k obraně, jiní jsou přesvědčeni, že sauropodi s jeho pomocí jakýmsi způsobem komunikovali. Ani jednu teorii však nelze experimentálně potvrdit.

Obratle mnoha sauropodů byly duté a lehké, vnitřek měl houbovitou strukturu, tvořenou jen nosnými a příčnými vlákny. To se týká jen páteře. Existuje domněnka, že duté obratle sauropodů byly za života těchto tvorů vyplněny vzdušnými vaky, podobně jako u dnešních ptáků, se kterými jsou (byť se to nezdá pravděpodobné) tito obři vzdáleně příbuzní. U dinosaurů tyto morfologické struktury plnily podobnou funkci jako u ptáků, a sice odlehčení hmotnosti těla a možná také zlepšení respirace.

Na základě studia průřezu dlouhých kostí bylo zjištěno, že apatosauři rostli velmi rychle a plné velikosti (asi 23 metrů délky a 30 tun hmotnosti) dosahovali možná již ve věku kolem 10-12 let.[9] Některé obří izolované obratle však nasvědčují rozměrům ještě podstatně větším. V říjnu roku 2010 byl zveřejněn objev stop mláďat apatosaurů z Colorada. Ve 148 milionů let starých vrstvách morrisonského souvrství byly objeveny drobné šlépěje, které nasvědčují možnosti, že se mladí apatosauři mohli krátce vztyčit na zadní a běžet jen po dvou.[10]

Otázka živorodosti[editovat | editovat zdroj]

Paleontolog Robert T. Bakker a někteří další vědci přišli s myšlenkou, že tito obři možná rodili živá mláďata větších rozměrů (asi 230 kg) a nekladli tedy vejce. Tyto myšlenky však byly již prakticky beze zbytku vyvráceny paleontologickými nálezy.[11]

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Popsán O. C. Marshem roku 1877
  • Délka těla: 21-26 metrů (ale mohla být i větší u extrémně velkých exemplářů)
  • hmotnost: kolem 20 600 kg u druhu A. louisae[12]
  • potrava: rostlinná
  • období: svrchní jura, před 156 až 148 Ma
  • naleziště: USA (především Colorado, Oklahoma, Utah, Wyoming)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://sauropoda.blogspot.cz/2018/01/is-apatosaurus-minimus-camarasaurid.html
  2. Riggs, E. S. (Srpen 1903). "Structure and Relationships of Opisthocoelian Dinosaurs. Part I, Apatosaurus Marsh". Publications of the Field Columbian Museum Geographical Series. 2 (4): 165–196. OCLC 494478078.
  3. Tschopp, E.; Mateus, O. V.; Benson, R. B. J. (2015). "A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda)". PeerJ. 3: e857. doi:10.7717/peerj.857
  4. SOCHA, Vladimír. Proč už neexistuje Brontosaurus. OSEL.cz [online]. 27. ledna 2015. Dostupné online. 
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 192 (anglicky)
  7. https://dinosaurusblog.com/2012/05/07/927705-apatosaurus-byl-megasauropodem/
  8. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 215-217 (anglicky)
  9. https://dinosaurusblog.com/2009/04/03/777177-jak-rychle-dinosauri-rostli/
  10. http://www.sciencedaily.com/releases/2010/11/101101083150.htm
  11. https://dinosaurusblog.com/2014/06/09/rodili-dinosauri-ziva-mladata/
  12. Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]