Kujeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKujeta
alternativní popis obrázku chybí
Kujeta hruboplodá (Crescentia cujete)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď trubačovité (Bignoniaceae)
Rod kujeta (Crescentia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mladá kujeta hruboplodá jako pouliční strom

Kujeta[1] (Crescentia), česky též gira,[2] je rod dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to nevysoké stromy s jednoduchými nebo trojčetnými listy a bledými zvonkovitými květy, které opylují netopýři. Na stromech jsou nejnápadnější kulovité plody, které visí přímo na kmeni a tlustých větvích. Rod zahrnuje 6 druhů a pochází z tropické Ameriky. Z tykvovitých plodů vyrábějí domorodci různé nádoby. Druhy kujeta hruboplodá a Crescentia alata jsou pěstovány v tropech celého světa jako okrasné dřeviny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kujety jsou malé až středně velké stromy, obvykle se vzdušnou a jen málo větvenou korunou. Listy jsou jednoduché nebo trojlisté, nahloučené ve svazcích vyrůstajících na zkrácených větévkách. Květenství složená z 1 až 3 stopkatých květů vyrůstají z kmene a starších větví (kauliflorie). Kalich je velký, obvykle dvoupyský. Koruna je špinavě bílá nebo hnědavá, na vnitřní straně a na lalocích obvykle s hnědočervenou kresbou, široce zvonkovitá, s trojúhelníkovitými, zašpičatělými laloky. Tyčinky víceméně vyčnívají z květů. Semeník je vejcovitě eliptický a obsahuje jedinou komůrku. Plodem je velká, kulovitá, nepukavá bobule s tvrdou, dřevnatou vnější slupkou, uvnitř dužnatá. Semena jsou drobná, asi 8 mm dlouhá, zploštělá a bezkřídlá.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod kujeta zahrnuje 6 druhů.[5] Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Brazílii a Peru.[3] Kujeta hruboplodá byla v tropické Americe široce pěstována již v předkolumbovské době a přesný původ tohoto druhu není znám.[4] V současnosti je pěstována v tropech celého světa podobně jako Crescentia alata.[6]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Bledé květy kujet se otevírají na noc a jsou opylovány netopýry, lákanými množstvím sladkého nektaru.[7][8] Na korkovité kůře různých druhů kujety často roste množství epifytů.[6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Z dřevnatých tykvovitých plodů kujety hruboplodé i dalších druhů, např. Crescentia amazonica a C. alata, vyrábějí domorodci v tropické Americe různé nádoby na potraviny a nápoje, naběračky a podobně.[3] Plody kujety hruboplodé dosahují velikosti až 30, výjimečně až 40 cm. Pro dosažení žádaného tvaru se plody během vývoje různě zaškrcují.[9] Sirup z dužniny plodů C. alata i C. cujete je ve Střední Americe populární přípravek při nachlazení. Dřevo kujety hruboplodé je podobné jilmovému, používá se zejména na držadla nástrojů, jha na dobytek a součásti automobilů.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PRESL, J.S. Wšeobecný rostlinopis. Praha: Kronberger a Řiwnáč, 1846. (česky) 
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  3. a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  4. a b c STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Vol. X. [s.l.]: Chicago Natural History Museum, 1974. (anglicky) 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  7. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 2. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1977. (anglicky) 
  8. HELVERSEN, Dagmar et al. Echoes of bat-pollinated bell-shaped flowers: conspicuous for nectar-feeding bats?. The Journal of Experimental Biology. 2003, čís. 206. Dostupné online. 
  9. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]