Epifyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
DirkvdM red flat epiphyte.jpg

Epifyty jsou organismy rostoucí na žijících rostlinách, ale vyživující se samostatně, tj. ani částečně na nich neparazitující. Termín epifyt pochází z řeckého epi- (znamenající 'na') a phyton (s významem 'rostlina'). Obvykle se tímto termínem označují vyšší rostliny (nekoření v půdě, rostou nad její úrovní, většinou na stromech), ale existují také epifytické bakterie, houby, řasy, mechy, kapraďorosty či lišejníky. Epifytické rostliny se zachycují krátkými kořeny kmenů a větví stromů, jsou hojné v tropických deštných lesích. Živí se tzv. rostlinným humusem, který se atmosférickými srážkami hromadí v trhlinách kůry. Vodu dokážou přijímat ze vzdušné vlhkosti, která bývá až 100%. Epifytně také dokáže růst řada rostlin, které zpravidla rostou na zemi (teresticky). Takové exempláře pak nazýváme příležitostnými (oportunními) epifyty.

Kaktusy rodu Mammillaria rostoucí v přírodě jako příležitostné epifyty.
Cereus jako příležitostný epifyt na dřevěném sloupu - Porto Alegre.

Hemiepifyt[editovat | editovat zdroj]

Hemiepifyta jsou rostliny, které alespoň část života žijí epifytně. Rozlišujeme:

  • Primární hemiepifyt – Tyto rostou zpočátku jako epifyta, ale postupně spouštějí kořeny na zem, kde zakoření a převezmou hlavní funkci zásobování živinami. Někdy z těchto kořenů vytvoří samostatný kmen, který dokáže přežít nositele.
  • Sekundární hemiepifyt – Tyto klíčí v zemi a jako popínavé rostou po kmeni nositele, kde postupně zakořeňují, až dosáhnou do koruny. Spojení s půdou může zůstat zachováno, ale ve výživě převládají obvykle epifytní zdroje.

Vyšší rostliny[editovat | editovat zdroj]

Významný počet epifytních druhů je v těchto čeledích:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]