Kryptomerie japonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKryptomerie japonská
alternativní popis obrázku chybí
Jōmon Sugi (japonsky 縄文杉), největší známý exemplář rodu kryptomerie v Jakušimě v Japonsku
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Podřád cypřišovité (Cupressaceae)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rod kryptomerie (Cryptomeria)
Binomické jméno
Cryptomeria japonica
(L.f.) D.Don
Synonyma
  • C. japonica var. sinensis (Miq.)
  • Cupressus japonica (L.f.)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šištice a semena kryptomérie

Kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica, (L.f.) D.Don) je jediný zástupce monotypického rodu kryptomerie (Cryptomeria). Jsou to stálezelené jehličnaté stromy. Název kryptomerie pochází z řeckého kryptos – tajný a meros – část, protože semena jsou zčásti skryta v paždí šupin.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kryptomerie původně pochází z Japonska (Honšú, Šikoku a z Kjúšú) a jihovýchodní Číny (provincie Fu-ťien a Če-ťiang). Je reliktem jurského období (z doby před 208-144 miliony let).

Pěstuje se v parcích a dendrologických zahradách celého mírného pásu. Do Evropy byla introdukována v roce 1842. V Česku byla poprvé vysazena na Sychrově v roce 1845.

Samčí a samičí šišky kryptomerie japonské

Popis[editovat | editovat zdroj]

Koruna je kuželovitá a v mládí úzká. S přibývajícím věkem se rozšiřuje. Kořen je kůlovitý s hustými vedlejšími kořeny. Větve jsou odstávající, u země často mohutné, svěšené k zemi, se zdviženými špičkami. Někdy se na zemi vrství. Borku má hnědou, svisle brázditou, podobnou túji. Odlupuje se v proužcích. Jehlice jsou leskle či temně zelené, srpovitě zahnuté, dlouhé 0,5–1 cm a na větvičce vyrůstají ve šroubovici, v 5 podélných řadách. Přes zimu se často zbarvují (nádechy nafialovělé, načervenalé, nahnědlé), ale neopadávají. Na starších větvích se mohou objevovat výmladky.

Samčí šištice jsou žlutohnědé, oválné, nahloučené na konci asi 1 cm dlouhého výhonku. V době zralosti jsou jasně žluté a pyl vypouštějí časně z jara. Samičí šištice mají tvar zelené růžice. Strom je tedy jednodomý. Samčí šištice jsou nahloučené na konci postranních větévek, samičí na konci prýtů. Šišky jsou kulovité, 1–3 cm dlouhé, červenohnědé, dřevnatějící; uzrávají v prvním roce. Semenné šupiny jsou 3-6zubé. Podpůrné šupiny mají nazpět ohnutý osten. Objevují se zpravidla až u 40letých exemplářů.

Výška v dospělosti dosahuje 20–40 m, v Japonsku až 60 m (70 m). Věk dožití rostliny je přibližně 350 let, ale výjimečně i 945 let. Nejvyšší evropská kryptomerie dosahuje 39,5 m výšky a roste ve Francii. České nejvyšší exempláře dosahují výšky 29 m.

Množení[editovat | editovat zdroj]

Kryptomerie japonská se množí semeny, podobně jako jedle. Jistější je výsadba v předjaří. Mladým rostlinám musí být zajištěna zimní přikrývka. Semena rychle ztrácí klíčivost. Řízkuje se v sedmém měsíci. Roubování kultivarů na semenáčky nebo na zakořeněné řízky kultivaru "elegans" probíhá ve skleníku ve třetím měsíci.

Starší exempláře nesnášejí přesazování.

Nároky[editovat | editovat zdroj]

Půda musí být stále vlhká, protože špatně snáší delší přísušek. Půda by měla být hluboká, hlinitopísčitá a kyselá. Pro rostlinu je lepší polostín a zimní oslunění není žádoucí. Cryptomeria je mrazuvzdorná do (27)-30 °C. Špatně však snáší pozdní mrazíky a zřejmě i znečištěné ovzduší.

Ideální místo pro pěstování je v pásmu od 600 do 1200(-2050) m n. m. s ročními srážkami 1000–3000 mm a průměrnou roční teplotou 8-16 °C.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Les kryptomérií na ostrově Réunion
Dřevo kryptomérie

Jedná se o okrasnou dřevinu často vysazovanou pro svůj charakteristický tvar do velkých zahrad a parků; ve své domovině je oblíbená také v tamních chrámových parcích a zahradách. Druh je poměrně dosti variabilní. V kultuře se objevují i některé kultivary. Dřevo je lehké, měkké, ale pružné a pevné, středně trvanlivé, má růžověhnědý odstín. Je to důležitá lesní dřevina Japonska.

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

Kultivar „Elegans“

Je známo asi 60 variet. Japonští zahradníci znají více než 200. Většina z nich není v Evropě zavedena. Nízké a zakrslé kultivary jsou vhodné do skalek, popř. teras, přenosných nádob.

Příklady:

  • Bandai-Sugi
  • Cristata
  • Elegans
  • Elegans Compacta – výška v rozmezí 1,5 – 2 m, šířka 2 – 2,5 m
  • Globosa
  • Knaptonensis
  • Little Diamond
  • Pygmaea
  • Rasen Sugi
  • Sekan – výška do 1 m, kulovitý tvar
  • Spiralis
  • Tensan
  • Tansu
  • Vilmoriniana
  • Yellow Twig
  • Yokohama
  • Yoshino – pyramidový tvar

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cryptomeria na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. ONDŘEJ, Zicha; MICHAEL, Frankis. Cryptomeria japonica (kryptomerie japonská) [online]. BioLib.cz, 2003-05-06 09:02:45 SEČ, rev. 2009-07-08 19:25:54 SEČ [cit. 2009-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]