Citlivka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxCitlivka
alternativní popis obrázku chybí
Citlivka stydlivá (Mimosa pudica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Caesalpinioideae
Rod citlivka (Mimosa)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Citlivka (Mimosa) je rod rostlin řazený do čeledi bobovité (Fabaceae). Zahrnuje okolo 500 druhů a je rozšířen především v tropické Americe. Citlivky jsou dřeviny i byliny s dvakrát složenými listy a nápadnými květenstvími s dlouhými tyčinkami. Jsou známé díky sensibilitě listů, které se u některých druhů při dotyku zavírají a sklápějí. Nejčastěji pěstovaným druhem, s nímž se lze setkat i v českých květinářstvích, je citlivka stydlivá (Mimosa pudica).

Citlivka Mimosa verrucosa

Popis[editovat | editovat zdroj]

Citlivky mají poměrně rozmanitý vzhled, mohou to být stromy, keře, liány, polokeře i byliny. Některé druhy jsou otrněné. Listy jsou dvojnásobně zpeřené, tvořené 1 až 20 postranními osami s 1 až mnoha lístky. Postranní osy mohou být i dlanitě uspořádané. U většiny druhů chybějí na listech a řapících extraflorální nektária. Palisty bývají drobné, opadavé a nejsou přeměněny v ostny. Listy jsou u mnohých druhů citlivé na dotyk a zavírají se také na noc či při nepříznivém počasí. Květenství jsou různá, nejčastěji kulovitá nebo válcovité klasy. Květy jsou 3 až 5-četné, oboupohlavné nebo oboupohlavné a samčí. Okvětí je nenápadné a je z funkčního hlediska nahrazeno četnými dlouhými a často nápadně zbarvenými tyčinkami. Kalich může být zvonkovitý a na konci krátce zubatý až uťatý nebo laločnatý. Korunní lístky jsou na bázi srostlé, drobné. Tyčinky jsou výrazné, volné nebo na bázi srostlé v trubičku, obvykle bílé nebo růžové, řidčeji žluté, v počtu 4 nebo 8. Semeník obsahuje mnoho vajíček a nese nitkovitou čnělku. plod je poltivý, nazývaný craspedium. Je tvořen vytrvalým pevným rámcem z něhož za zralosti vypadávají jednotlivé jednosemenné díly. Plod bývá plochý a může být tenký nebo kožovitý.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod citlivka zahrnuje asi 490 až 510 druhů. Je rozšířen především v tropické a subtropické Americe, méně i v tropech Starého světa, zejména na Madagaskaru (asi 30 druhů), v tropické Africe (2 druhy) a v Indii (2 druhy). Citlivka stydlivá (Mimosa pudica) pochází z tropické Ameriky, rychle se však rozšířila do tropů celého světa.[1][2][4] Citlivky nejčastěji rostou v sezónně suchých lesích, na savanách, v keřové vegetaci různých typů a v tropických horských lesích.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V klasických botanických systémech byl rod Mimosa nejčastěji řazen spolu s dalšími asi 60 rody do obsáhlé čeledi Mimosaceae neboli citlivkovité (Cronquist, Dahlgren) nebo případně při širším pojetí bobovitých jako podčeleď Mimosoideae (Tachtadžjan). S nástupem molekulární systematiky se ukázalo, že klasické členění bobovitých rostlin na tři velké větve (Caesalpiniaceae, Mimosaceae a Fabaceae, respektive Caesalpinioideae, Mimosoideae a Faboideae) je problematické, neboť zvláště Caesalpiniaceae jsou v takovém pojetí parafyletické. Proto byly v systému APG všechny rody vřazeny do bobovitých jako podčeleď Mimosoideae, která byla následně v roce 2017 vřazena do podčeledi Caesalpinioideae.[5] Bývalá čeleď citlivkovité zde tvoří monofyletickou skupinu a bývá rozdělována celkem do 3 tribů: Mimoseae (asi 40 rodů), Acacieae (jediný rod) a Ingeae (asi 35 rodů).

Acacia dealbata, nepravá "mimóza"

Rod Mimosa je v klasifikaci bobovitých součástí tribu Mimoseae. Množství synonym v přehledech druhů tohoto rodu svědčí o složité taxonomické minulosti.[6] Mezi nejblíže příbuzné rody náleží Parapiptadenia, Piptadenia, Stryphnodendron, Microlobius a Anadenanthera.[4]

Názvem mimóza se občas nesprávně označují různé vesměs subtropické okrasné dřeviny s podobnými listy, jako je Leucaena leucocephala nebo albízie růžová (Albizia julibrissin). Jako "mimóza" se často prodává také akácie Acacia dealbata (syn. A. decurrens), dřevina původem z Austrálie a ve Středomoří hojně pěstovaná, s podobnými listy a vonnými žlutými květy.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Citlivka stydlivá (Mimosa pudica) obsahuje jedovatý alkaloid mimosin.[7] Některé druhy, např. brazilská Mimosa tenuiflora, obsahují tryptaminové alkaloidy, zejména DMT.[8]

Senzitivní citlivka Mimosa diplotricha. Prostřední list po dotyku.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Citlivky jsou známé především jako botanická atrakce pro svoji sensibilitu. Nejčastěji je pěstována citlivka stydlivá (Mimosa pudica). Řidčeji se lze ve sklenících botanických zahrad setkat s druhem Mimosa spegazzinii. Některé druhy citlivek se v tropech pěstují jako okrasné rostliny. Mimo již zmíněné citlivky stydlivé je to zejména mexická Mimosa martindelcampoi s krásnými růžovitými kulovitými květenstvími.[3] Brazilský druh Mimosa scabrella (syn. M. bracaatinga) se vyznačuje velmi rychlým růstem, tříletý porost již dosahuje výšky okolo 15 metrů. V minulosti byla vysazována kolem železnic jako palivo pro parní lokomotivy, v dnešní době je pěstována jako zelené hnojení, palivo i okrasná dřevina.[8] V Brazílii je tento druh v současnosti vysazován jako stínící dřevina na kávových plantážích a slouží též k rychlému zalesňování a výrobě papíru.[9]

Mimosa tenuiflora[6] (dříve známá pod jménem Mimosa hostilis) je trnitý keř pocházející ze suchých oblastí Brazílie. V kořenech obsahuje silně halucinogenní látku zvanou dimethyltryptamin (DMT). Rostlina je známa také pod jménem jurema. Některé druhy citlivky jsou používány v místní medicíně. Jihoamerická Mimosa polydactyla má sedativní účinky a je podávána při nespavosti a nervozitě. Citlivka stydlivá (Mimosa pudica) je jako léčivka používána v tropické Americe, v Asii i na Madagaskaru.[8][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BERRY, P.E. et al.. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri : Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9.  
  2. a b Flora of China: Mimosa [online]. . Dostupné online.  
  3. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge : Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.  
  4. a b c Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné online.  
  5. AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al.. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné online.  
  6. a b The Plant List [online]. . Dostupné online.  
  7. a b DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London : CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7.  
  8. a b c VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  9. ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]