Kalina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Kalina (rozcestník).
Wikipedie:Jak číst taxoboxKalina
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí kalina obecná
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď pižmovkovité (Adoxaceae)
Rod kalina (Viburnum)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalina (Viburnum) je rod rostlin patřící do čeledi pižmovkovité (Adoxaceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy, rozšířené především v mírném pásu severní polokoule. V české květeně jsou zastoupeny 2 druhy: kalina obecná a kalina tušalaj. Některé druhy jsou oblíbené jako okrasné keře.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kaliny jsou opadavé nebo méně často stálezelené keře, vzácněji i nízké stromy. Listy jsou jednoduché, vstřícné, celistvé až hluboce laločnaté, celokrajné nebo zubaté, lysé až hustě chlupaté. Chlupy jsou jednoduché, hvězdovité, vzácněji šupinovité. Často jsou listy tuhé, kožovité, u některých druhů též svraskalé. Palisty mohou být přítomny nebo chybět. Květenství jsou vrcholová, nejčastěji se jedná o ploché, vypouklé až kulovité mnohoramenné vrcholíky. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné. V okrajových částech květenství jsou u některých druhů přítomny asymetrické sterilní a zvětšené květy, některé kultivary mají květenství složena jen z těchto sterilních květů. Kalich je drobný, se 3 až 5 cípy. Koruna má většinou krátkou trubku a 5 korunních cípů. Tyčinek je 5 a přesahují korunu. Semeník je trojpouzdrý, spodní nebo polospodní, s krátkou čnělkou. Vyvíjí se jen 1 pouzdro. Plodem je kulovitá až elipsoidní peckovice, někdy nápadně zploštělá. Plody jsou nejčastěji červené nebo černé, nezřídka záhy vysýchavé. Pecka je plochá.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod kalina zahrnuje asi 200 až 250 druhů. Je rozšířen především v mírném a subtropickém pásu severní polokoule, dále se vyskytuje v jihovýchodní Asii a v horách tropické Ameriky. Chybí v subsaharské Africe. V ČR jsou původní dva druhy: kalina tušalaj (Viburnum lantana) a kalina obecná (Viburnum opulus).[1] V jižní Evropě roste třetí evropský druh, stálezelená kalina modroplodá (Viburnum tinus).[3]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Kaliny jsou cenné okrasné keře, dostupné ve velkém množství kultivarů. Ze stálezelených druhů je nejčastěji pěstována kalina vrásčitolistá, vzácněji také kalina Davidova a zahradní kříženec kalina pražská. Opadavé a poloopadavé druhy a jejich kultivary a kříženci jsou ceněny zvláště v době květu. Některé kaliny kvetou již v zimě a v předjaří, např. kalina vonná a kalina bodnantská. Nápadné sterilní květy na okrajích květenství mají zejména kultivary kaliny řasnaté a kaliny obecné. Velmi vonné květy má kalina Carlesiova a její kříženci kalina kulovitá a kalina Burkwoodova. Kalina Wrightova je velmi ozdobná na podzim, kdy dozrávají její zářivě červené plody.[4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Viburnum je obvykle členěn do 10 sekcí:

Lentago - Severní Amerika

Megalotinus - asi 18 druhů v subtropické Asii, zimní pupeny s 1 až 2 páry volných šupin nebo výjimečně holé, květenství podobná okolíku, s velkými sterilními květy, koruna zvonkovitá, plody červené nebo černé

Odontotinus - asi 30 druhů v Asii a Severní Americe, 1 druh na Kavkaze, zimní pupeny se 2 až 3 páry volných šupin, květenství okolíkovitá, bez zvětšených sterilních květů, plody červené, vzácně černé

Opulus - 3 až 5 druhů v Eurasii a Severní Americe, zimní pupeny se 2 páry volných pupenů, květenství je okolíkovité, s nebo bez velkých sterilních květů, plody červené

Oreinotinus - Střední a Jižní Amerika

Pseudotinus - 4 druhy v Asii a Severní Americe, zimní pupeny nahé, květenství je téměř přisedlý složený vrcholík podobný okolíku, bez zvětšených sterilních květů

Solenotinus (Thyrsonima) - asi 20 druhů v mírných a subtropických oblastech Asie, zimní pupeny se 2 až 3 páry volných šupin, květenství latovité, pyramidální, bez zvětšených sterilníc květů, plody zprvu červené, později černé.

Tinus - 6 až 9 druhů v mírných až subtropických oblastech Eurasie, zimní pupeny s 1 párem volných šupin, květenství bez zvětšených sterilních květů, plody jsou modročerné a nejsou zprvu červené

Tomentosa (Pseudopulus) - 2 druhy v mírných oblastech Asie, zimní pupeny s 1 párem přirostlých šupin, květenství podobná okolíku, s velkými sterilními květy, plody zprvu červené, zralé pak červené nebo černé

Viburnum - asi 20 druhů v Asii a 1 v Evropě, zimní pupeny nahé, květenství bez zvětšených sterilních květů, plody zprvu červené, později černé

[6][7][8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.  
  2. Flora of China: Viburnum [online]. . Dostupné online.  
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  4. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  5. Dendrologie online: Viburnum [online]. . Dostupné online.  
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  
  7. Flora of China: Viburnum [online]. . Dostupné online.  
  8. WINKWORTH, Richard; DONOGHUE, Michael. American Journal of Botany: Viburnum Phylogeny Based on Combined Molecular Data. [s.l.] : [s.n.], 2005.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]