Kalina kulovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKalina kulovitá
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí kalina kulovitá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďkalinovité (Viburnaceae)
Rodkalina (Viburnum)
Binomické jméno
Viburnum × carlcephalum
Burkwood
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalina kulovitá (Viburnum × carlcephalum) je opadavý keř, používaný jako okrasná dřevina. Byla vyšlechtěna v roce 1932 v Anglii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kalina kulovitá je nepříliš hustě větvený opadavý keř kulovitého až polokulovitého tvaru, dorůstající výšky 1,5 až 2 metry. Vzhledem je podobná kalině Carlesiově. Letorosty jsou hvězdovitě chlupaté. Listy jsou vstřícné, 6 až 12 cm dlouhé, na líci matně zelené, na rubu sivozelené, oboustranně měkce chlupaté. Čepel listů je široce vejčitá, na okraji zubatá. Na podzim se listy zbarvují do červených odstínů. Květy jsou čistě bílé, pouze v poupěti slabě narůžovělé, s dlouze vyniklými tyčinkami a vonné. Květenství jsou kulovitá, 8 až 13 cm široká. Kvete v dubnu.[1][2]

Tato kalina byla vyšlechtěna v roce 1932 v Anglii křížením kaliny Carlesiovy (V. carlesii) a kaliny čínské (V. macrocephalum). Od kaliny Carlesiovy se odlišuje především znatelně (až 2x) většími listy i květenstvími. Kalina Burkwoodova (V. × burkwoodii) má listy jen oddáleně zubaté až téměř celokrajné a je poloopadavá.[1]


Význam[editovat | editovat zdroj]

Kalina kulovitá je velmi ozdobná bělostnými kulovitými květenstvími poměrně velkých vonných květů a je používána jako okrasný keř. Kultivarů je nemnoho.[2] Je uváděna např. ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích a z Arboreta Žampach,[3] k vidění je také v Arboretu MU v Brně.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Tato kalina vyžaduje hlinitopísčitou a nepřemokřenou půdu. Je vhodná i pro poněkud chladnější polohy. Množí se podobně jako jiné opadavé druhy kalin jarními zelenými řízky, odebíranými v květnu a červnu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  2. a b Dendrologie online: Viburnum x carlcephalum [online]. Dostupné online. 
  3. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  4. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]