Skalník (Cotoneaster)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSkalník
alternativní popis obrázku chybí
Skalník suknovitý (Cotoneaster pannosus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
PodčeleďAmygdaloideae
Rodskalník (Cotoneaster)
Medik., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalník (Cotoneaster) je rod stálezelených nebo opadavých keřů, méně často i malých stromů, z čeledi růžovitých. Rod je taxonomicky složitý vzhledem k apomiktickému rozmnožování některých druhů; dle různých pojetí zahrnuje 50–400 druhů rostoucích v palearktické oblasti severní polokoule, tedy v Eurasii a severní Africe, s největším druhovým bohatstvím v Číně a východním Himálaji. Dva druhy jsou původní i v ČR, dalších několik zde příležitostně zplaňuje. Skalníky patří k velice často pěstovaným okrasným dřevinám s univerzáním využitím od parkových a zahradních solitér přes kulisy a živé ploty až po půdopokryvné výsadby a mobilní zeleň.[1]

Název Cotoneaster byl vytvořen z latinského slova cotoneum (kdoule) příponou -aster (připomínající něco).[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vzrůstově spíše menší, bohatě větvené, vždy beztrnné dřeviny. Většina druhů jsou keře vzpřímeného nebo poléhavého vzrůstu, několik zástupců jsou malé stromy (např. Cotoneaster frigidus). Kořenový systém je spíše povrchový, přizpůsobený konkrétnímu stanovišti. Skalníky mají dvojí typ větviček: prodlužovací, které zajišťují růst, a zkrácené, nesoucí květy a plody; větve tak často formují charakteristickou strukturu „rybí kostry“. Listy jsou jednoduché, střídavě postavené, celokrajné, vejčitého, obvejčitého nebo kopinatého tvaru, podle druhu 1–12 cm dlouhé a 1–10 cm široké, s opadavými palisty.[3]

Drobné bílé, narůžovělé nebo růžové pětičetné květy mající 5–10 mm v průměru jsou oboupohlavné a vyrůstají jednotlivě, po dvou či po třech a nebo v chudých či bohatých chocholících, někdy převislých. Semeník je spodní, kalich je zformován v češuli, kališní cípy vytrvávají na plodu. Plody jsou malé (5–12 mm) červené, oranžové, fialové nebo černé malvice, kulovitého, vejčitého, obvejčitého nebo soudkovitého tvaru, s peckovitým endokarpem obsahujícím 1–5 semen.[3] Plody některých druhů jsou jedlé, jiné se uvádí jako mírně jedovaté.[4]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Skalník rozkladitý v přírodě

Areál rozšíření rodu zahrnuje palearktickou oblast severní polokoule, kde se vyskytují od severní Afriky přes Evropu, Středomoří, Malou a Střední Asii až po Čínu a dálný východ Ruska, zasahují též na Indický subkontinent a do Indočíny. Centrem největší druhové diverzity je oblast východního Himálaje, jižního Tibetu a centrální Číny (provincie Kan-su, Chu-pej, Šen-si, S'-čchuan a Jün-nan, kde rod zřejmě prodělal evoluční radiaci. Jen v samotné Číně roste 59 druhů skalníků, z toho 37 endemických.[5] Ve Střední Asii se vyskytují pouze v horách. Přirozeně chybí v Japonsku a v Severní Americe, některé pěstované druhy tam však zdomácněly. V Česku jsou původní skalník celokrajný a černoplodý, některé pěstované druhy (skalník Dielsův, rozkladitý, Zabelův, rozprostřený a další) zde stejně jako jinde ve střední Evropě příležitostně zplaňují.[6]

Skalníky vesměs preferují dostatek slunce, stálezelené druhy rostou i v polostínu. Vyžadují propustné, sušší a lehčí půdy, na živiny nejsou příliš náročné. Většina druhů obývá keřové patro smíšených horských a hemiboreálních lesů, další preferují světlé teplomilné doubravy a bory. Vysokohorské druhy Himálaje a Tibetu s přitisklým habitem tvoří složku subalpínské a alpínské vegetace a zasahují zde do nadmořských výšek přes 4500 m, jiné vyrůstají v houštinách kolem vodních toků, na křovinatých stráních, v lesních pláštích, na osluněných skalních výchozech nebo v lesostepích.

Květy skalníků jsou hojně navštěvovány včelami a jiným opylujícím hmyzem, takže jsou v některých oblastech (např. na Britských ostrovech) využívány i jako včelí pastva. Plody jsou požírány ptactvem, které tak přispívá k šíření semen. Jsou odolné vůči zakouřenému průmyslovému prostředí, dlouhověké, dobře snáší sucho i chlad a mnohé též seřezávání či okus.[7][8]

Taxonomie a systematika[editovat | editovat zdroj]

Květy skalníku sekce Chaenopetalum
Květy sekce Cotoneaster

Rod patří v rámci čeledi růžovitých do podčeledi Amygdaloideae (resp. Spiraeoideae) a tribu Maleae. Jeho systematika je velmi složitá a obtížně zpracovatelná; patří ke kritickým taxonům vzhledem k morfologické proměnlivosti jedinců a nedostatku výrazných diferenčních znaků, polyploidizaci (až 90 % zástupců je polyploidních), hybridizaci a apomiktickému rozmnožování některých druhů. Počet popisovaných druhů skalníků kolísá mezi 50 až 400 vzhledem k tomu, že apomiktické mikrodruhy jsou některými autory považovány za samostatné druhy, jinými za pouhé variety. Mnohé druhy byly popsány pouze z exemplářů pěstovaných v kultuře a kritickými zdroji nejsou uznávány. Celkově v oběhu je více než 500 taxonomických názvů, které se mnohdy překrývají; zahradnická literatura, národní flóry a různé monografie se tak mohou i značně lišit co do nomenklatury a popisu jednotlivých taxonů.[6] Databáze Plants of the World uvádí 233 druhů včetně kříženců.[9] Rod je dělen do dvou podrodů či široce pojatých sekcí zhruba odpovídajících hlavním fylogenetickým větvím:

  • Cotoneaster subgen. Cotoneaster: převážně opadavé či poloopadavé keře, květy v chudých chocholících, jejich korunní plátky jsou narůžovělé či růžové a směřující vpřed
  • Cotoneaster subgen. Chaenopetalum: převážně (ne však výhradně) stálezelené keře, květy krémově nebo čistě bílé, korunní plátky široce rozevřené

Za skalníkům nejbližší příbuzný rod byl dlouho považován hloh (Crataegus), v jiných studiích také hlohyně (Pyracantha), jabloň (Malus) či jeřáb (Sorbus). V aktuálnějších zdrojích jsou coby sesterská skupina kladeny rody blýskalka (Photinia), stranvésie (Stranvesia) a Chamaemeles.[10] Typovým druhem je skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).[11] Krom řady mezidruhových hybridů existuje i kříženec mezirodový mezi skalníkem černoplodým a jeřábem sibiřským, nazývaný jeřáboskalníkSorbocotoneaster).

Významnější druhy[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace převzata podle monografie Cotoneasters autorů Jeanette Flinck a Bertil Hylmö,[12] která však nicméně není přijímána ve všech zdrojích zcela bez výhrad, především kvůli množství popisovaných taxonů.[6]

Skalník černoplodý

Podrod Cotoneaster[editovat | editovat zdroj]

Sekce Adpressi[editovat | editovat zdroj]

Sekce Sanguinei[editovat | editovat zdroj]

Skalník Franchetův

Sekce Acutifolii[editovat | editovat zdroj]

Skalník celokrajný

Sekce Cotoneaster[editovat | editovat zdroj]

Podrod Chaenopetalum[editovat | editovat zdroj]

Kvetoucí skalník vrbolistý

Sekce Densiflori[editovat | editovat zdroj]

Sekce Chaenopetalum[editovat | editovat zdroj]

Skalník chladnomilný
Skalník mnohokvětý

Sekce Multiflori[editovat | editovat zdroj]

Sekce Alpigeni[editovat | editovat zdroj]

Sadovnické využití[editovat | editovat zdroj]

Keř skalníku rozprostřeného (vlevo) zakomponovaný do zahradní výsadby

Skalníky patří k velmi často pěstovaným okrasným dřevinám s všestranným využitím a pro tento účel bylo vyšlechtěno množství kultivarů a kříženců, často též s variegovanými listy. Jejich hlavním estetickým účinkem je olistění (u opadavých druhů zvláště na podzim, kdy se barví do nápadných žlutých, oranžových, červených nebo červenohnědých barev, u stálezelených po celý rok) a dále nápadné barevné plody. Dekorativní je též kvetení drobnými, ovšem nepříliš příjemně aromatickými kvítky.[7]

Lze je použít ke zpevnění svahů, ozelenění okrajů chodníků a cest, jako živé ploty či kulisové výsadby, hodí se na skalky i vřesoviště. Poléhavé druhy jsou pěstovány jako půdopokryvné dřeviny a jako náhrada trávníku, vzrůstnější i jako parkové solitéry.[7] Drobnější druhy se hodí pro přenosnou výsadbu do nádob i na tvorbu bonsají. Mají vesměs velmi dobrou regenerační schopnost, takže se dobře tvarují a i po radikálním zmlazení znovu obrůstají.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cotoneaster na anglické Wikipedii.

  1. Kovanda M. (1992): Cotoneaster Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.
  2. Bean, W. J. (1976). Trees and Shrubs Hardy in the British Isles 8th edition. John Murray ISBN 0-7195-1790-7.
  3. a b Kovanda M. (1992): Cotoneaster Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.
  4. S.R.O., VIZUS.CZ. Keře s ozdobnými plody I. : dekorativní, nejedlé. www.ireceptar.cz [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. 
  5. Cotoneaster in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  6. a b c DICKORÉ, Wolf Bernhard; KASPEREK, Gerwin. Species of Cotoneaster (Rosaceae, Maloideae) indigenous to, naturalising or commonly cultivated in Central Europe. Willdenowia. 2010-06-29, roč. 40, čís. 1, s. 13–45. Dostupné online [cit. 2021-11-09]. ISSN 0511-9618. DOI 10.3372/wi.40.40102. (anglicky) 
  7. a b c K. Hieke, M. Pinc: Praktická dendrologie, sv. 1. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1978, s. 388-405
  8. Cotoneaster in Flora of North America @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. 
  9. Cotoneaster Medik. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. LI, Feifei; FAN, Qiang; LI, Qingyan. Molecular phylogeny of Cotoneaster (Rosaceae) inferred from nuclear ITS and multiple chloroplast sequences. Plant Systematics and Evolution. 2014-06-01, roč. 300, čís. 6, s. 1533–1546. Dostupné online [cit. 2021-10-14]. ISSN 1615-6110. DOI 10.1007/s00606-014-0980-5. (anglicky) 
  11. Tropicos. tropicos.org [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  12. FRYER, Jeanette. Cotoneasters : a comprehensive guide to shrubs for flowers, fruit, and foliage. Portland: Timber Press 344 pages, 40 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-927-0, ISBN 0-88192-927-1. OCLC 244246563 
  13. MENCLOVÁ, Alena. Téma z diskuze: Skalníky, keře mnoha podob. Abecedazahrady.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-09]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRYER, Jeanette; HYLMÖ, Bertil. Cotoneasters: A Comprehensive Guide to Shrubs for Flowers, Fruit, and Foliage. [s.l.]: Timber Press, 2009. 344 s. ISBN 978-0881929270. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]