Pšenice setá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPšenice setá
alternativní popis obrázku chybí
Pšenice setá (Triticum aestivum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Podčeleď lipnicové (Pooideae)
Rod pšenice (Triticum)
Binomické jméno
Triticum aestivum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zralý klas
Pšeničné pole

Pšenice setá (Triticum aestivum nebo také T. vulgare) je jedna z nejrozšířenějších obilnin (po kukuřici a rýži). Původem patrně z Blízkého východu je po tisíciletí šlechtěna a pěstována po celém světě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedno- nebo dvouletá trsnatá tráva dorůstá výšky 50-130 cm. Na hladkém a lysém dutém stéble s hladkými kolénky vyrůstají čárkovité listy s prodlouženými jazýčky a oušky. Květenství je čtyřhranný nepravý klas s klásky po 2-4 kvítcích. Pleva je vejčitá, kýlnatá s jedním zoubkem, pluchy bez osin nebo nahoře osinaté (pšenice vouska). Obilka nahá, s hlubokou rýhou, hnědavá nebo žlutavá. Seje se buď na podzim jako ozimá nebo na jaře, kvete v červnu a červenci.[1]

Popis obilného zrna[editovat | editovat zdroj]

Celé zrno a také jednomletá mouka obsahují ve 100 g přibližně: 1450 kJ (350 kCal), 12 g bílkovin, 2 g tuku, 70 g glycidů, 2 g nestravitelných součástí (buničiny), 40 mg vápníku, 330 mg fosforu, 4 mg železa, 120 mg hořčíku a dále menší množství vitaminů B1, B2, B6 a PP, stopy vitaminů C a A.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pšenice je polyploidní, s trojicí zdvojených genů. Byla vypěstěna z volně rostoucích trav ve východním Středomoří nebo v Etiopii a po Starém světě se rozšířila už v neolitu. Do Ameriky ji přinesli španělští misionáři v 16. století. Ve 20. století vytlačily nové odrůdy v Evropě mnoho krajových odrůd[2] i žito a dnes využívají genetické modifikace pro zkrácení stébla, protože s moderními hnojivy by jinak vyrostla příliš vysoká a lámala by se.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pšenice je jeden z nejdůležitějších zdrojů proteinů, kterých obsahuje víc než kukuřice a rýže. Světová produkce se pohybuje kolem 670 milionů tun v mnoha různých odrůdách. Užívá se hlavně mletá k výrobě bílého pečiva, ale také k výrobě pšeničného piva aj.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostál, Květena ČSR, str. 2002.
  2. Ottův slovník, heslo Pšenice.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakladatelství 1950
  • Ottův slovník naučný, heslo Pšenice. Sv. 20, str. 926
  • Jos. A. Zentrich - Vybrané kapitoly z fytoterapie VII., Otrokovice 1986

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]