Proso seté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxProso seté
alternativní popis obrázku chybí
Proso seté
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné - (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod proso (Panicum)
Binomické jméno
Panicum miliaceum[1]
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proso seté (latinsky Panicum miliaceum) je obilnina z čeledi lipnicovitých.

Historie prosa[editovat | editovat zdroj]

Proso patří vedle pšenice a ječmene k nejstarším kulturním plodinám. Jeho pravlastí je Čína, východní Asie a Indie. Zrna prosa byla nalezena na různých místech Evropy ve stavbách pocházejících z doby kamenné. Pravděpodobně asi do raného novověku bylo v lidské stravě hlavní obilovinou. Postupně ho vytlačovaly pšenice, žito, později rýže a kukuřice a svůj vliv má i rozšíření brambor. Ještě dnes bývá starodávným zvykem podávat prosnou kaši jako poslední jídlo na svatební hostině na moravských svatbách, aby měli novomanželé vždy dost peněz. Proso bylo jednou z hlavních obilovin Slovanů, kteří ho konzumovali v podobě výživných kaší, placek a polévek. Germánské národy znaly proso od Slovanů. Svědčí o tom některé zvyky v Německu (v původních oblastech Slovanů), kde se při křtu podával prosný chléb.

Význam a využití prosa[editovat | editovat zdroj]

Proso má hlavní uplatnění v lidské výživě, především pak u pacientů s bezlepkovou dietou. Hlavním výrobkem mlýnského zpracování je loupané zrno, tzv. jáhly, prosná mouka, krupice a vločky. Jáhly jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné.[2] Jáhly jsou významným zdrojem vitamínů skupiny B a železa. Svou nutriční hodnotou se jáhly vyrovnají ovesným vločkám.

Složení prosa[editovat | editovat zdroj]

Obsahové látky mají příznivý poměr bílkovin (12%), tuků (4%) a sacharidů (68%). Tento poměr se přibližuje k doporučenému poměru živin. Obsah tuku je vyšší než u ostatních obilovin, nejvíce tuku se nachází v klíčku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proso siate na slovenské Wikipedii.

  1. BioLib.cz – Panicum miliaceum (proso seté) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  2. 1946-, Moudrý, Jan,. Alternativní plodiny. 1. vyd. vyd. Praha: Profi Press 142 s. s. Dostupné online. ISBN 9788086726403, ISBN 8086726401.