Proso seté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxProso seté
alternativní popis obrázku chybí
Proso seté
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné - (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod proso (Panicum)
Binomické jméno
Panicum miliaceum[1]
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proso seté (latinsky Panicum miliaceum) je obilnina z čeledi lipnicovitých.

Historie prosa[editovat | editovat zdroj]

Proso patří vedle pšenice a ječmene k nejstarším kulturním plodinám. Jeho pravlastí je Čína, východní Asie a Indie. Zrna prosa byla nalezena na různých místech Evropy ve stavbách pocházejících z doby kamenné. Pravděpodobně asi do raného novověku bylo v lidské stravě hlavní obilovinou. Postupně ho vytlačovaly pšenice, žito, později rýže a kukuřice a svůj vliv má i rozšíření brambor. Ještě dnes bývá starodávným zvykem podávat prosnou kaši jako poslední jídlo na svatební hostině na moravských svatbách, aby měli novomanželé vždy dost peněz. Proso bylo jednou z hlavních obilovin Slovanů, kteří ho konzumovali v podobě výživných kaší, placek a polévek. Germánské národy znaly proso od Slovanů. Svědčí o tom některé zvyky v Německu (v původních oblastech Slovanů), kde se při křtu podával prosný chléb.

Význam a využití prosa[editovat | editovat zdroj]

Proso má hlavní uplatnění v lidské výživě, především pak u pacientů s bezlepkovou dietou. Hlavním výrobkem mlýnského zpracování je loupané zrno, tzv. jáhly, prosná mouka, krupice a vločky. Jáhly jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné.[2] Jáhly jsou významným zdrojem vitamínů skupiny B a železa. Svou nutriční hodnotou se jáhly vyrovnají ovesným vločkám.

Složení prosa[editovat | editovat zdroj]

Obsahové látky mají příznivý poměr bílkovin (12%), tuků (4%) a sacharidů (68%). Tento poměr se přibližuje k doporučenému poměru živin. Obsah tuku je vyšší než u ostatních obilovin, nejvíce tuku se nachází v klíčku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proso siate na slovenské Wikipedii.

  1. BioLib.cz – Panicum miliaceum (proso seté) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  2. 1946-, Moudrý, Jan,. Alternativní plodiny. 1. vyd. vyd. Praha: Profi Press 142 s. s. Dostupné online. ISBN 9788086726403, ISBN 8086726401.