Kostel svatého Pavla a Ludvíka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Pavla a Ludvíka

Průčelí kostela
Místo
Stát Francie Francie
Region Île-de-France
Department Paříž
Obec Paříž
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev Římskokatolická církev
Diecéze Arcidiecéze pařížská
Status farní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh klasicismus
Výstavba 1627-1641
Specifikace
Odkazy
Adresa 99, rue Saint-Antoine, 75004 Paris
Oficiální web http://www.saintpaulsaintlouis.com/
Kód památky PA00086260
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel svatého Pavla a Ludvíka (fr. Église Saint-Paul-Saint-Louis) je katolický farní kostel ve 4. obvodu v Paříži, v ulici Rue Saint-Antoine. Kostel je zasvěcen světcům Pavlovi z Tarsu a svatému Ludvíkovi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První svatyně věnovaná svatému Pavlovi Thébskému v těchto místech byla kaple Saint-Paul-des-Champs (sv. Pavel v Polích) postavená asi 632-642 uprostřed obdělávaných polí v úrovni současného domu č. 30-32 na rohu ulic Rue Saint-Paul a Rue Neuve-Saint-Pierre. Byla to hřbitovní kaple kláštera sv. Eligia založeného pro jeptišky v prostoru dnešního Justičního paláce svatým Eligiem a Dagobertem I. Kaple byla později přeměna na kostel zasvěcený Pavlovi z Tarsu, který se stal v roce 1125 farním kostelem. Ten byl v 15. století přestavěn, poté byl prodán a v roce 1796 zbořen, později zde byla postavena ulice Rue Neuve-Saint-Pierre.

Základní kámen současného kostela položil král Ludvík XIII. v roce 1627. Kostel byl určen pro Profesní dům jezuitů v sousedství. Jeho první název byl kostel Saint-Louis de la maison professe des Jésuites.

První mši slavil kardinál Richelieu dne 9. května 1641. V kostele kázal i Jacques-Bénigne Bossuet. V letech 1688-1698 zde byl hudebním mistrem Marc-Antoine Charpentier, působili zde i André Campra a Louis Marchand.

Když Pařížský parlament v roce 1762 vyhnal jezuity z Francie, daroval kostel kanovníkům kláštera Sainte-Catherine-du-Val-des-Écoliers.

Dne 2. září 1792 bylo v kostele zabito pět kněží během tzv. zářijového masakru. Během Velké francouzské revoluce sloužil kostel jako chrám Rozumu. Katolické bohoslužby zde byly obnoveny v roce 1802. Kostel byl vedle svatého Ludvíka zasvěcen i svatému Pavlovi na památku zničeného kostela Saint-Paul-des-Champs a pokračoval ve funkci farního kostela.

V kostele byla pokřtěná v roce 1626 Marie de Sévigné. Dne 15. února 1843 zde měla svatbu dcera Victora Huga Léopoldine.

Kopule a apsida kostela

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Z rozhodnutí Ludvíka XIII. navrhli jezuitští architekti Étienne Martellange (15691641) a François Derand (15901644) novostavbu s využitím středověkého zdiva. Kostel je trojlodní jezuitská bazilika, inspirovaná římskými stavbami se zachováním francouzských tradic. Zřetelná je podobnost s kostelem Gesù v Římě. Liší se jen proporce, pařížský kostel je širší a delší. Půdorys je trojlodím tvořeným širokou hlavní lodí zaklenutou plackami a postranními loděmi s navájem průchozími kaplemi a emporami nad nimi, s kupolí nad křížením, přesně jako má římský Il Gesù. Poněkud upravené formy latinského kříže francouzských kostelů se projevují protaženým transeptem. Ten je v tomto případě jen mírně vystouplý jako malé apsidy. Vysoká okna umožňující vstup bohatého světla a kupole nad transeptem také připomínají italskou architekturu. Naopak výškové proporce (kupole je vysoká 55 metrů) více ukazuje na tradici francouzské gotického umění.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Fasáda je trojetážová a trojosá, členěná dvojicemi slupů, má typický rozvrh raně barokního římského chrámu Vignolova typu. Její převýšení a klasicizující způsob výzdoby je typicky pařížský, ale může připomenout také architekturu v Nizozemsku. Hlavním inspiračním zdrojem mohla být fasáda kostela svatého Gerváce a Protáze, kterou postavil v roce 1618 Salomon de Brosse. Má shodné tříetážové průčelí flankované korintskými sloupy.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

  • Renesanční sousoší Piety vytvořil Germain Pilon(1586), sochař královských náhrobků
  • Oltářní obraz Kristus v zahradě Getsemanské namaloval Eugène Delacroix
  • Reliéf Kristus se dvěma poutníky v Emauzích
  • Varhanní skříň velkých varhan z roku 1867 je chráněná jako historická památka.
  • Pamětní tabulka připomíná masakr zavraždění pěti zdejších kněží 2. - 9. září 1792 za Velké francouzské revoluce
  • Na druhém pilíři mezilodní arkády po pravé straně hlavní lodi je kuriózní, téměř setřený nápis République française ou la mort (Francouzskou republiku nebo smrt), z období Pařížské komuny.
  • V sakristii visí Obraz Ukřižování Krista od Philippa de Champaigne, přenesený ze zbořené vězeňské kaple v Bastille
  • V jezuitské kryptě jsou pohřbeni členové řádu i jeho příznivci

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Église Saint-Paul-Saint-Louis na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]