Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská
Narození19. března 1751
Vídeň
Úmrtí15. října 1767 (ve věku 16 let)
Vídeň
Příčina úmrtípravé neštovice
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
Povoláníaristokratka
OceněníŘád hvězdového kříže
RodičeFrantišek I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie Habsburská
Rodhabsbursko-lotrinská dynastie
PříbuzníMarie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská, Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská, Marie Alžběta Rakouská, Leopold II., Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský, Karel Josef Habsbursko-Lotrinský, Josef II. Habsbursko-Lotrinský a Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská (19. březen 1751, Vídeň, Rakouské císařství15. říjen 1767, Vídeň) byla devátou dcerou a dvanáctým potomkem rakouské císařovny Marie Terezie a římského císaře Františka I. Štěpána Lotrinského.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská jako dítě

Marie Josefa měla 15 sourozenců. Mezi nejznámější patřili císař Josef II. a Leopold II., poté starší sestry Marie Anna, Marie Amálie, vévodkyně Parmská, Marie Kristina, vévodkyně sasko-těšínská a mladší Marie Karolína, královna neapolsko-sicilská a Marie Antonie (více známá pod jménem Marie Antoinetta), královna francouzská.

V rodinném kruhu říkali Marii Josefě Seferl. Matka ji považovala za nepříliš hezkou a málo talentovanou. Nelíbilo se jí její hrubé chování, sklony k rozšiřování a shromažďování drbů a také se domnívala, že není v ničem dosti vytrvalá.

Její dětství probíhalo klidně. Marie Terezie žila se svou rodinou domácký styl života, ceremoniály dodržovala jen při důležitých příležitostech, tudíž měly všechny děti nevázané dětství, i když poznamenané matčinou přísnou výchovou. Co se učiva týče, dbala Marie Terezie u dívek především na znalost cizích jazyků, na prvém místě diplomatického jazyka - francouzštiny a dále pak jazyka země, do níž měla být dcera provdána. Důraz se kladl na náboženství, dívky byly vychovávány ke zbožnosti, poslušnosti a oddanosti.

Marie Josefa byla vychovávána pod dohledem vychovatelky hraběnky Walpurgy Lerchenfeldové se svou o rok starší sestrou Marií Johanou Gabrielou, k níž ji poutal hluboký citový vztah. V jedenácti letech jí zasadila velkou psychickou ránu smrt její milované sestry Johanny, která zemřela na neštovice. Dvorní lékař Gerard van Swieten musel neustále truchlící Josefě dokonce doporučit uklidňující nápoj. Ustaraná matka pro ni a menší děti pořádala navíc denní vyjížďky po schönbrunnském Prátru. Přesto trvalo dlouho, než se Marie Josefa se smrtí Johanny smířila.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

V Josefiných dvanácti letech se matka rozhodla zasnoubit ji s Ferdinandem Neapolsko-Sicilským (jemuž byla původně zaslíbena Marie Johana Gabriela), což před ní nejprve tajila. Nicméně mladá arcivévodkyně se o tom dozvěděla, a z povídaček u dvora dobře věděla, jak těžký úděl ji čeká. Ferdinand byl neotesaný hulvát, což nejlépe poznala po smrti Josefy její mladší sestra Marie Karolína. Na přípravu pro roli budoucí královny měla Josefínina ája (vychovatelka) pouze 4 roky.

Když byl dohodnut termín svatby, dostala Marie Josefa jako svatební dar od jedné ze svých tet 99 rób i s doplňky. Marie Josefa je však nestihla užít, neboť těsně před svatbou zemřela - ve věku šestnácti let podlehla stejně jako její sestra Johana Gabriela neštovicím. Onemocněla 4. října 1767 po návštěvě své sestry v Císařské kryptě a zemřela jedenáct dní poté. (Epidemie neštovic v té době zasáhla značnou část Evropy a své oběti vybírala nejen mezi chudými, ale i v nejvyšších kruzích, o čemž svědčí počet obětí neštovic mezi členy císařské rodiny - v roce 1762 Josefina sestra Marie Johana Gabriela, v roce 1763 první manželka Josefa II. Isabela Parmská, v květnu roku 1767 jeho druhá manželka Marie Josefa Bavorská a 15. říjen 1767 Marie Josefa.

Osiřelému snoubenci císařovna přislíbila další svou dceru, arcivévodkyni Marii Karolínu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Mikuláš František Lotrinský
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Klaudie Lotrinská
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Gonzagová
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIII.
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Anna Rakouská
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
 
 
 
 
Karel I. Ludvík Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Šarlota Hesensko-Kasselská
 
'Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská'
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Leopold I.
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Španělská
 
 
Karel VI. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]