V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská
těšínská vévodkyně
Marie Kristina (1766-1770)
Marie Kristina (1766-1770)
Manžel Albert Kazimír Sasko-Těšínský
Úplné jméno Maria Christina Johanna Josepha Antonia
Narození 13. května 1742
Vídeň
Úmrtí 24. června 1798 (ve věku 56 let)
Vídeň
Pohřbena Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Josef II.
Následník Albert Kazimír
Potomci Marie Tereza Saská
Dynastie Habsburko-Lotrinkové
Otec František I. Štěpán Lotrinský
Matka Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kristina, které se říkalo Mimi, (13. května 1742, Vídeň24. červen 1798, Vídeň), dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, byla rakouskou arcivévodkyní a provdanou sasko-těšínskou vévodkyní.[1]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Marie Kristina se narodila 13. května 1742, v den pětadvacátých narozenin své matky, což je považováno za jeden z hlavních důvodů, proč jí Marie Terezie dávala přednost před svými ostatními dětmi. Byla již pátým dítětem (čtvrtou dcerou) královského páru. V té době měla však pouze dva sourozence, sestru Marii Annu a bratra Josefa, protože dvě ze starších sester zemřely před jejím narozením.

Život této arcivévodkyně jakoby od samého počátku stál pod šťastnou hvězdou. Matka ji rozmazlovala a také císařský otec věnoval velkou pozornost dítěti, které vyrůstalo v půvabnou dívku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec František I. Štěpán
matka Marie Terezie
sestra Marie Anna
bratr Josef II.
sestra Marie Alžběta
bratr Karel Josef
sestra Marie Amálie
bratr Leopold II.
sestra Johana Gabriela
sestra Marie Josefa
sestra Marie Karolína
bratr Ferdinand Karel
sestra Marie Antoinetta
bratr Maxmilián František
děd Leopold Josef Lotrinský
babička Alžběta Charlotta Orleánská
děd Karel VI.
babička Alžběta Kristýna Brunšvická
Sasko-těšínská vévodkyně 'Marie Kristina

V rodině jí říkali Mimi nebo jednoduše Marie. Většina sourozenců na ni velice žárlila, neboť byla velmi talentovaná a půvabná. Nesnášeli ji však spíše proto, že se chovala k ostatním svrchu a povýšeně.

Její matka jí splnila každé přání. S tím souvisí i výběr její áji (vychovatelky). Její první vychovatelkou byla hraběnka Trautsonová, ta si ji ale rozhodně nezískala a Mimi žádala usilovně císařovnu, aby jí byla přidělena nová, z jejího pohledu lepší vychovatelka. To jí po delším váhání bylo splněno a novou vychovatelkou Marie Kristiny se stala vdova hraběnka Maria Anna Vasquezová. S tou si arcivévodkyně dobře rozuměla a později, když jí byl přidělen vlastní dvůr, povýšila Mimi paní Velasquezovou na vrchní hofmistryni.

První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ Ludvík Evžen Württemberský, ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož Marie Terezie se domnívala, že třetí syn Württemberského vévody nebyl Marii Kristině společensky roven. Mimi tedy ztratila naději, která záhy vzplanula znovu, když přijeli na císařský dvůr ve Vídni synové polského krále a saského kurfiřta Augusta III, princové Albert Kazimír a jeho bratr Klement. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době na jejich sňatek kývla. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod - císař František I. Štěpán chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance Benedikta von Chablais. Arcivévodkyně se provdala za milovaného Alberta až po císařově smrti, ještě v době držení státního smutku.

8. dubna 1766 se na zámku Hof provdala za Alberta Sasko-Těšínského (1738-1822), kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Brzo po svatbě porodila jediné dítě, dcerku, která však krátce po narození zemřela. Albert byl velmi umělecky založen a společně se svou chotí shromáždil několik sbírek obrazů (snad nejznámější je galerii umění, nazvaná později podle svého zakladatele Albertinou, kterou manželský pár založil v roce 1768 ve Vídni). Nějaký čas žili v Prešpurku a později v Bruselu. 24. června 1798 Marie Kristina ve věku padesáti šesti let zemřela na onemocnění žaludku. Její manžel, který ji přežil skoro o 25 let, jí nechal postavit nádherný náhrobek. Práci zadal italskému sochaři Antoniu Canovovi, který vytvořil hladkou monumentální pyramidu s medailonem Marie Kristiny a postavami z carrarského mramoru. Hrobka nesoucí nápis UXOR OPTIMAE ALBERTUS ("Nejlepší manželce Albert") se nachází v pravé postranní lodi Augustiánského kostela.

Do historie monarchie se zapsala erotickým vztahem se svojí švagrovou Isabellou Parmskou.[1]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Mikuláš František Lotrinský
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Klaudie Lotrinská
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Gonzagová
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIII.
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Anna Rakouská
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
 
 
 
 
Karel I. Ludvík Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Šarlota Hesensko-Kasselská
 
'Marie Anna Habsbursko-Lotrinská'
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Leopold I.
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Španělská
 
 
Karel VI. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Antonín Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KVASNIČKA, Jakub. PŘEHLEDNĚ: Děti Marie Terezie. Osvícenství, neštovice i lesbická láska. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2020-01-06 [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Josef II.
Znak z doby nástupu Těšínská kněžna
společně se svým manželem Albertem Kazimírem

17661798
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albert Kazimír Sasko-Těšínský