Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská
těšínská vévodkyně
Portrét
Marie Kristina (1776)
Úplné jménoMaria Christina Johanna Josepha Antonia
Narození13. května 1742
Vídeň
Úmrtí24. června 1798 (ve věku 56 let)
Vídeň
PohřbenaCísařská hrobka ve Vídni
PředchůdceJosef II.
NástupceAlbert Kazimír
ManželAlbert Kazimír Sasko-Těšínský
PotomciMarie Kristýna Terezie Saská
DynastieHabsburko-Lotrinkové
OtecFrantišek I. Štěpán Lotrinský
MatkaMarie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kristina Rakouská (13. května 1742, Vídeň24. června 1798 tamtéž) byla rakouská arcivévodkyně, dcera Marie Terezie a Františka I. Štěpána, provdaná vévodkyně sasko-těšínská.[1]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Marie Kristina se narodila 13. května 1742, v den pětadvacátých narozenin své matky, což je považováno za jeden z hlavních důvodů, proč ji Marie Terezie upřednostňovala před svými ostatními dětmi. Byla již pátým dítětem (čtvrtou dcerou) královského páru. V té době měla však pouze dva sourozence, sestru Marii Annu a bratra Josefa, protože dvě ze starších sester zemřely před jejím narozením.

Život[editovat | editovat zdroj]

Sasko-těšínská vévodkyně 'Marie Kristina

V rodině se Marie Kristýna, které říkali Mimi nebo jednoduše Marie, se od dětství těšila velké pozornosti obou rodičů a pomalu vyrůstala v půvabnou dívku. Z tohoto důvodu na ni většina její sourozenců žárlila, neboť byla navíc velmi krásná a talentovaná. Neměli ji však rádi spíše proto, že se k ostatním chovala povýšeně.

Její matka jí splnila každé přání. S tím souvisí i výběr její vychovatelky. Její první vychovatelkou byla hraběnka Trautsonová, ta si však nezískala dívčinu přízeň a Mimi císařovnu žádala, aby jí byla přidělena nová, z jejího pohledu lepší vychovatelka. To jí po delším váhání bylo splněno a novou vychovatelkou Marie Kristiny se stala vdova hraběnka Maria Anna Vasquezová. S tou si arcivévodkyně dobře rozuměla a později, když jí byl přidělen vlastní dvůr, povýšila Mimi paní Velasquezovou na vrchní hofmistryni.

První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ Ludvík Evžen Württemberský, ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož Marie Terezie se domnívala, že třetí syn württemberského vévody nebyl Marii Kristině společensky roven. Další milostné vzplanutí nastalo, když k císařskému dvoru ve Vídni přijeli synové polského krále a saského kurfiřta Augusta III, princové Albert Kazimír a jeho bratr Klement. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době souhlasila s jejich sňatkem. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod – otec František Štěpán chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance Benedikta von Chablais. Marie Kristýna se proto za milovaného Alberta provdala až po otcově smrti, i když ještě v době držení státního smutku.

Svatba se uskutečnila 8. dubna 1766 na zámku Hof provdala za sasko-těšínského vévodu Alberta Kazimíra (1738–1822), za kterého se, jako jediná dcera Marie Terezie, mohla provdat z lásky. Albert byl velmi umělecky založen a společně se svou chotí shromáždil několik sbírek obrazů (snad nejznámější je galerii umění, nazvaná později podle svého zakladatele Albertinou, kterou manželský pár založil v roce 1768 ve Vídni). Rok po svatbě se novomanželům narodilo jediné dítě, dcerka, která však krátce po narození zemřela. Manželé nějaký čas žili v Prešpurku a později v Bruselu. Je také popsán erotický vztah Marie se svojí švagrovou Isabelou Parmskou.[1]

Marie Kristina zemřela ve Vídni na onemocnění žaludku 24. června 1798 ve věku 56 let. Její manžel, který ji přežil skoro o 25 let, jí nechal postavit nádherný náhrobek. Práci zadal italskému sochaři Antoniu Canovovi, který vytvořil hladkou monumentální pyramidu s medailonem Marie Kristiny a postavami z carrarského mramoru. Hrobka nesoucí nápis UXOR OPTIMAE ALBERTUS ("Nejlepší manželce Albert") se nachází v pravé postranní lodi augustiánského kostela ve Vídni.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Mikuláš František Lotrinský
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Klaudie Lotrinská
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Gonzagová
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIII.
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Anna Rakouská
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
 
 
 
 
Karel I. Ludvík Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Šarlota Hesensko-Kasselská
 
'Marie Anna Habsbursko-Lotrinská'
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Leopold I.
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Španělská
 
 
Karel VI. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KVASNIČKA, Jakub. PŘEHLEDNĚ: Děti Marie Terezie. Osvícenství, neštovice i lesbická láska. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2020-01-06 [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Josef II.
Znak z doby nástupu Těšínská kněžna
společně se svým manželem Albertem Kazimírem

17661798
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albert Kazimír Sasko-Těšínský