Poprava Marie Antoinetty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Isidore Stanislas Helman: Poprava Marie Antoinetty

Poprava Marie Antoinetty se odehrála pomocí gilotiny dne 16. října 1793 ve 12.15 v Paříži na Place de la Révolution poté, co v půl páté ráno revoluční tribunál vynesl nad francouzskou královnu po dvoudenním procesu rozsudek trestu smrti.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Ve středu 16. října 1793 v 10 hodin dopoledne vstupují čtyři soudci a úředník revolučního tribunálu do cely v Conciergerie, kde je vězněna Marie-Antoinetta. Podruhé jí přečtou rozsudek, po přečtení jí kat Henri Sanson (syn Charlese-Henri Sansona, který popravil jejího manžela Ludvíka XVI.) sváže ruce za zády. Pak jí sundá čepec a ostříhá jí nakrátko vlasy, které budou posléze spáleny, aby nemohly sloužit jako relikvie. Marie Antoinette opouští Conciergerie doprovázená katem a jde na nádvoří Mai, kde na ni čeká vozík. Je to dřevěná deska umístěná na nápravách tažená dvěma koňmi druhu percheron. Ruce svázané za zády, Marie Antoinetta leze na žebřík s pomocí Henryho Sansona.

Otec Girard, pastor od nemocnice sv. Landerika a občanský duchovní jmenovaný revolučním tribunálem ji doprovází jako zpovědník. Na rozdíl od Ludvíka XVI. neměla Marie Antoinetta možnost výběru kněze, a proto odmítla jeho služby. Kat se postaví na vozík za královnou, která sedí. Z nádvoří jede vozík pomalu ulicemi, které lemuje 30 000 vojáků. U vjezdu na Rue Saint-Honoré jsou slyšet výkřiky nenávisti a vozík na chvíli zastaví.

Kolem poledne se kára objeví na náměstí Place de la Révolution (dnešní Place de la Concorde). Marie Antoinette sestupuje bez pomoci se svázanýma rukama. Vylézá po žebříku na lešení opět bez pomoci a ztrácí jednu ze svých bot (která je nyní součástí sbírek Musée des Beaux-Arts v Caen). S druhou botou vystoupí na popraviště a její údajná poslední slova zní: „Monsieur, je vous demande pardon, je ne l'ai pas fait exprès“ („Pane, omlouvám se, neudělala jsem to schválně.“) Neobrací se proslovem k lidu jako Ludvík XVI. o devět měsíců dříve. Spolupracuje při přivazování k desce. Ostří gilotiny spadne čtvrt hodiny po poledni. Henri Sanson vezme hlavu Marie Antoinetty a ukáže ji jásajícímu davu, který skanduje „Vive la République!“ „Vive la Liberté!“ (Ať žije Republika! Ať žije svoboda!)

Úmrtní list Marie Antoinetty byl vystaven dne 24. října 1793. Původní právní akt byl zničen při požáru městského archivu za Pařížské komuny v roce 1871, ale dochoval se v kopii, kterou pořídil některý archivář.

Pohřbení ostatků[editovat | editovat zdroj]

Marie Antoinetta byla pohřbena na hřbitově Madeleine do společného hrobu se svým manželem Ludvíkem XVI. a zasypána vápnem. Dne 21. ledna 1815 byly její ostatky přeneseny do baziliky Saint-Denis. V roce 1816 nechal Ludvík XVIII. zhotovit v bazilice funerální pomník (autor Pierre Pétiot).

Na hřbitově Madeleine, který byl zrušen, nechal Ludvík XVIII. vybudovat Kapli smíření, kterou v roce 1826 postavili architekti Louis-Hippolyte Lebas a Pierre-François-Léonard Fontaine. Kaple je vyzdobená dvěma sochami představujícími Ludvíka XVI. a Marii Antoinettu. Na místě bývalého hřbitova se dnes rozkládá Square Louis-XVI.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Exécution de Marie-Antoinette d'Autriche na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]