Konstancja Czartoryska (1700–1759)
| Konstancja Czartoryska | |
|---|---|
.PNG) Portrét od Marcella Bacciarelliho | |
| Narození | 29. ledna 1696 Varšava,  Polsko-litevská unie |
| Úmrtí | 27. října 1759 (ve věku 63 let) Malčyci, Polsko-litevská unie |
| Manžel | Stanisław Poniatowski |
| Potomci | Kazimír Poniatowski, Stanislav II. August Poniatowski, Ludovika Marie Poniatowská, František Poniatowski, Alexandr Poniatowski, Izabella Poniatowská, Ondřej Poniatowský a Michal Jiří Poniatovský |
| Rod | Czartoryští |
| Otec | Kazimierz Czartoryski |
| Matka | Izabela Alžběta Morsztynová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstancja Czartoryska (29. ledna 1696 nebo 1700 Varšava – 27. října 1759 Malčyci) byla polsko-litevská šlechtična a matka krále Stanislava II. Augusta Poniatowského. Hrála politickou roli v rámci Familie.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou velmože Kazimierze Czartoryského a jeho manželky Izabely Elżbiety Morsztyn.[1] Dostala moderní francouzské vzdělání. Dne 14. září 1720 se provdala za Stanisława Poniatowského.[1] Sňatek byl dohodnut za asistence Jakuba Henryka Flemminga jako spojenectví mezi rodinou Poniatowských a Czartoryských. Po svatbě často navštěvovala královský dvůr.
Konstancja Czartoryska získala v rodině velký vliv a byla popsána jako hnací síla politické kariéry svého manžela a bratrů. Při interregnu a volbě krále po smrti krále Augusta II. v roce 1733 byla spolu se svou matkou a Marii Zofií Czartoryskou označena za nejvlivnější osoby ve Familii.
V září 1733 opustila se svou rodinou Varšavu a válku o polské následnictví strávila v Gdaňsku. Je popisována jako vážná osoba se zájmem o vzdělání a politiku, která byla silně oddaná své matce. Údajně se starala o to, aby její děti měly dobré vzdělání. V lednu 1736 navštívila Koszalin a úspěšně přesvědčila Michała Czartoryského, aby jako krále podpořil Augusta III. Do Varšavy se natrvalo vrátila v roce 1739.
Konstancja Czartoryska věnovala hodně času politice, především aby zajistila spojenectví mezi ní a rodinou svého manžela. Často podporovala Michała Czartoryského. V roce 1743 byla zapletena do skandálu, když byl její syn Kazimierz vyzván k souboji Adamem Tarłou poté, co tančil s jeho manželkou. Poté, co její syn vyvázl z prvního duelu bez zranění, prý mu řekla, že by ho raději viděla mrtvého než zostuzeného. To vedlo k druhému souboji, ve kterém byl Tarła zabit. V roce 1745 vyřešila konflikt mezi Jerzym Ignacem Lubomirskim, Czerniakem Stanisławsem a Antonim Lubomirskim. V roce 1752 ji manželka francouzského velvyslance, hraběnka de Broglie, obvinila, že stála za otravou L. A. Duperrona de Castér a označila ji za osobu schopnou všeho. V roce 1753 povolala svého syna zpět z Francie a podpořila jeho vyslání do Ruska ve spolupráci s Ch. H. Williams.
V roce 1755 ztratila politický vliv v rodinné politické straně kvůli odporu proti polské účasti v sedmileté válce a neshodám se svými bratry, kteří již její názory nerespektovali. Smrt její matky způsobila, že propadla depresím a většímu zájmu o náboženství.
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
Byla zobrazena v románu Marie Dernałowiczové „Portret Familia“.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Kazimierz Poniatowski – podkomoří koruny
- Stanislav II. August Poniatowski – poslední polský král
- Andrzej Poniatowski – rakouský polní maršál
- Michał Jerzy Poniatowski – poslední polský primát
- Izabella Poniatowska – manželka Jana Klemense Branického a později Andrzeje Mokronowského
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
| Mikołaj Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
| Izabela Aleksandra Wiśniowiecka | ||||||||||||
| Michał Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
| Joachim Korecki | ||||||||||||
| Izabela Korecká | ||||||||||||
| Anna Chodkiewiczová | ||||||||||||
| Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
| Tomasz Olędzki | ||||||||||||
| Joanna Weronika Olędzka | ||||||||||||
| Anna Grzybowská | ||||||||||||
| Konstancja Czartoryska | ||||||||||||
| Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
| Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
| Jan Andrzej Morsztyn | ||||||||||||
| Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
| Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
| Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
| George Gordon, 1. markýz z Huntly | ||||||||||||
| George Gordon, 2. markýz z Huntly | ||||||||||||
| Henrietta Stewartová | ||||||||||||
| Catherine Gordonová | ||||||||||||
| Archibald Campbell, 7. hrabě z Argyllu | ||||||||||||
| Anne Campbellová | ||||||||||||
| Agnes Douglasová z Argyllu | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstancja Czartoryska (1700–1759) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BUTTERWICK, Richard. Poland's Last King and English Culture: Stanisław August Poniatowski, 1732-1798. [s.l.]: Clarendon Press, 1998. 406 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-820701-6. S. 73–80. (anglicky) Google-Books-ID: ySzrq3JwjBEC.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancja Czartoryska na Wikimedia Commons
