Jeremiáš Wiśniowiecki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jeremi Wiśniowiecki)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeremiáš Wiśniowiecki
Jeremi Wiśniowiecki.jpg
Narození 17. srpna 1612
Lubny
Úmrtí 20. srpna 1651 (ve věku 39 let)
Popilnia Raion
Příčina úmrtí cholera
Místo pohřbení Svatokřížské vojvodství
Manžel(ka) Gryzelda Konstancja Zamoyska (od 1639)
Děti Michał Korybut Wiśniowiecki
Rodiče Michał M. Wiśniowiecki a Vyshnevetska Ryina
Funkce Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4114309 (1646–1651)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ66200798
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ66200822
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ64786742
Polish elector
… více na Wikidatech
Podpis Jeremiáš Wiśniowiecki – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeremiáš Michal Korybut Wiśniowiecki (polsky: Jeremi Michał Korybut Wiśniowiecki, ukrajinsky: Ярема Вишневецький – Jarema Višneveckij; 17. srpna 1612 – 20. srpna 1651), přezdívaný pro svou tvrdost a vojevůdcovské schopnosti Kladivo na kozáky nebo Železná pěst, byl polským šlechticem a otcem budoucího polského krále Michala Wiśniowieckého. Byl jedním z nejbohatších polských magnátů, po matce potomek vysoké moldavské aristokracie. Bojoval proti záporožským kozákům během povstání Bohdana Chmelnického. Účastnil se obrany pevnosti Zbaraže proti kozákům.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeremiáš Wiśniowiecki na obraze Juliusze Kossaka

Jeremiáš ve svých čtyřech letech ztratil otce, kterého otrávil pravoslavný kněz. Za tři roky poté mu zemřela i matka Regina, Pocházející z rodu moldavských bojarů Mogilů, a byl vychováván svým strýcem Konstantinem Wiśniowieckim. Byl poslán na studia do jezuitského gymnázia. Během studií přestoupil z pravoslaví ke katolictví. I přesto, že jeho matka, sestra pravoslavného metropolity kyjevského Petra Mogily, před smrtí prohlásila, že pokud přestoupí někdy na katolickou víru, proklíná ho.

Zdědil majetky na Volyni a Ukrajině. Nechal kolonizovat dosud neobydlené oblasti a chránil svá panství a lidi na nich před nájezdy Tatarů. Vedle toho značně podporoval pravoslavné i katolické kostely a církevní vzdělávací instituce. První válečné zkušenosti získal v Nizozemí a po návratu do Polska se aktivně účastnil polsko-ruské války v letech 16331634. Dále se podílel na potlačení kozácké vzpoury Dymitrije Huni. V letech 1640–1644 se účastnil války s Tatary. Roku 1648 byl volitelem krále Jana Kazimíra II. Vasy na polský trůn.

V letech 16481651 sehrál významnou roli při potlačení kozácké vzpoury, vedené Bohdanem Chmelnickým, přičemž si počínal tvrdě, až brutálně. Proslul sice jako zkušený vojevůdce, ale jeho odvetné akce proti kozákům byly mnohdy velmi kruté, zahrnovaly vypalování vesnic, mučení zajatých kozáků i popravy bez soudu, často i nabodnutím na kůl. Je však třeba říci, že podnět k tvrdému trestání dali povstalečtí kozáci brutálními masakry Židů a Poláků žijících na Ukrajině. Roku 1649 kníže Jeremiáš vedl obranu pevnosti Zbaraž proti Chmelnického kozákům. O dva roky později se účastnil bitvy pod Beresteczkem. Ironií osudu je, že Jeremiášův prastrýc Dymitr Wiśniowiecki zvaný Balda, byl kozácký hetman a dokonce jeden ze zakladatelů Záporožské Síče.

Zemřel během vojenského tažení 20. srpna 1651. Byl pohřben v klášteře ve Świętym Krzyżu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]